Prima ZOOM vás vtáhne do děje dvou historických událostí týkajících se naší země. Podíváme se o několik století zpět a zažijete na vlastní kůži bitvu na Bílé hoře. Pak se přeneseme do 20. století, abychom konečně vyřešili hraniční spor s naším severním sousedem – Polskem. Hrozí další válka o území? Prima ZOOM zná odpovědi na různé otázky, i ty historické.
Poznejte naše dějiny prostřednictvím Prima ZOOM:
20. 6. 20.00 – Bílá hora: Kronika povstání
20. 6. 21.50 – Spor československo-polský
Bílá hora: Kronika povstání (repríza pátek 23. 6. v 9.00)
Hraný dokumentární celovečerní film detailně zobrazující příběh a postavy českého stavovského povstání v letech 1618–1622, a to včetně dodnes kontroverzní bitvy na Bílé hoře a následné smutné dohry pod názvem staroměstská exekuce. Český snímek vznikl pod režijní taktovkou mladého autora Josefa Kotalíka. Prima ZOOM vás vtáhne do děje. České stavovské povstání v letech 1618–1620 bylo povstání českých stavů proti panování Habsburků. Spojily se v něm náboženské spory s mocenskými rozpory mezi stavy a králem. Povstání nakonec vyvrcholilo po několika bitvách střetnutím na Bílé hoře, ve kterém byly stavy poraženy. Ačkoli se pak pozice Habsburků v českém státě upevňovala, spustila rebelie českých stavů mnohem vážnější konflikt – třicetiletou válku.
Bitva na Bílé hoře, svedená v neděli 8. listopadu 1620 v blízkosti Prahy, byla jednou z bitev třicetileté války. V bitvě se střetly česká stavovská armáda a dvě armády katolické, armáda císaře Svaté říše římské Ferdinanda II. Štýrského a armáda německé Katolické ligy. Katolické armády po hodině až dvou zdolaly méně početnou stavovskou armádu. Bitva zpečetila osud českého stavovského povstání a na dalších 300 let ovlivnila osud českých zemí. Staroměstská exekuce ze dne 21. června 1621, známá také jako „poprava 27 českých pánů“, byla hromadná poprava dvaceti sedmi vůdců stavovského povstání (tří pánů, sedmi rytířů a sedmnácti měšťanů) na Staroměstském náměstí v Praze. Představovala nebývale krutou tečku za událostmi, které začaly třetí pražskou defenestrací 23. května 1618 a skončily 8. listopadu 1620 porážkou stavovských armád v bitvě na Bílé hoře u Prahy. Exekuce byla šokujícím a hrozivým představením, které mělo dokázat tehdejší Evropě, že Habsburkové se nenechají zastrašit stavovským povstáním a žádná protestantská vzpoura nemůže ohrozit jejich autoritu. Tento akt ve svém důsledku upevnil vládu Habsburků na českém trůně a odradil potenciální opozici od jakékoli formy odboje.
Spor československo-polský (repríza pátek 23. 6. v 10.45)
Vztahy mezi Československem a Polskem nebyly dříve tak vřelé, jak je známe dnes. V roce 1919 započala mezi oběma státy válka o území Těšínska. O necelých 20 let později, v roce 1938, Polsko vojensky obsadilo část československého území. Po světových válkách se zdálo, že je spor o pohraničí definitivně vyřešen. Situace se ale změnila v 70. letech 20. století a trvá do dnešních dnů. Hranice se tak má i po roce 2022 změnit.
Je jedna hodina odpoledne, 23. ledna roku 1919. Československá vojska právě zahajují útok na sousední Polsko. Cílem operace je dobýt a získat zpět území zvané Těšínsko. Nesmiřitelný spor o území mezi dvěma nově zrozenými národními státy byl jedním z důsledků první světové války, po jejímž konci se rozpadly tři velké multietnické říše. Sporné území mělo rozlohu 2 282 km² a žilo na něm více než 400 tisíc obyvatel. Ale hlavně se na něm nacházely důležité uhelné doly a vedla tudy klíčová železniční trať mezi Českem a Slovenskem. Těšínsko bylo tak strategicky významné, že se o něj před více než sto lety svedla sedmidenní válka. Protože regulérní československá armáda teprve vznikala, velkou roli v ní sehráli legionáři, kteří se vrátili z Francie. I když byl nakonec spor urovnán dohodou, negativně poznamenal česko-polské vztahy na celé meziválečné období. A téměř o 20 let později se Československu krutě vymstil. Poláci nakonec nepodpořili svého jižního souseda proti Hitlerově rozpínavosti a jeho nacistickému Německu. V bouřlivém roce 1938 obyvatelé Těšínska dokonce zažívají další vojenské tažení. Pár dní po podepsání mnichovské dohody překračuje státní hranici polská armáda a anektuje většinu československého Těšínska. Obě země se dohodly na výsledné podobě hranice až v červnu 1958. Zdálo se, že československo-polský spor je konečně vyřešen. Jenže situace se znovu zkomplikovala. A tak některé příhraniční obce už roky zažívají velkou nejistotu – hrozí jim totiž, že budou muset vrátit sousední zemi velkou část svých pozemků. Neklidnou minulost, ale i nejistou současnost obou dnes spřátelených zemí přibližuje dokumentární film Spor československo-polský.
