Laterna magika se loučí s Podivuhodnými cestami Julese Verna

Laterna magika se loučí s Podivuhodnými cestami Julese Verna

Laterna magika se loučí s Podivuhodnými cestami Julese Verna

Laterna magika se po více než třech letech rozloučí s inscenací režiséra Davida Drábka Podivuhodné cesty Julese Verna. V roce 2015, kdy měla premiéru, jsme si jejím prostřednictvím připomněli 110 let od úmrtí velkého francouzského spisovatele a vizionáře. Inscenace se inspirovala mnoha motivy z jeho děl, ale tvůrci ji situovali do prostředí filmového ateliéru průkopnické éry, kdy toto médium teprve vznikalo, na počátek 20. století. Naposledy do tohoto fantaskního světa mají diváci možnost zavítat tento víkend – 19. a 20. října.

Komedie, ve které nechyběl absurdní humor, poetické projekce a taneční čísla, se odehrálo přes 80 repríz. Titul úmyslně parafrázuje název souhrnného cyklu, pod kterým romány Julese Verna vycházely - „Podivuhodné cesty“, „Les Voyages extraordinaires“. Inscenace samotná byla inspirovaná mnoha z nich, směsí motivů a postav tak, jak si je fantazie tvůrců poskládala do nového příběhu. Tvorbu inscenace zachytila ve svém cyklu Backstage Česká televize. Časosběrný dokument je stále možné zhlédnout online v i-vysílání ČT.

Na repertoáru Laterny magiky se ostatně brzy objeví nová premiéra pro rodinné publikum – Zahrada na motivy příběhu Jiřího Trnky. Na tu se mohou diváci těšit před Vánocemi, premiéra proběhne 20. a 21. prosince tohoto roku.

Podivuhodné cesty Julese Verna – poslední reprízy:

19. 10. od 20 hodin

20. 10. od 17 a 20 hodin (derniéra)



Napsali o inscenaci:

„Skvělé kostýmy Simony Rybákové, velice působivá scéna spolu s projekcí a světelnými efekty utvořily dokonalý celek, který lze doporučit všem, kteří chtějí strávit příjemný a intelektuálně nepříliš náročný večer.“

Czechmag.cz

„Příběh tak má tři dějové linie, které se plynule prolínají a vytvářejí jedinečný komicko-fantaskní příběh s minimem historických faktů. (…) Po vizuální stránce byly působivé také scénické nápady Jakuba Kopeckého a kostýmy Simony Rybákové (zejména kostým Luny byl úchvatný). Největší uznání si ale zaslouží hudba Darka Krále, která byla jedním slovem famózní.“

Kultura21.cz

„Krásné kostýmy, v kombinaci se scénou, utvářejí nepopsatelnou podívanou.“

Kulturio.cz

„Divák se při pohledu na obrovské projekční plátno a za využití všech efektů ocitá v naprosto jiném, fantaskním světě, v němž nechybí rozbouřené moře, sopky, medúzy a nespočet dalších přímo uhrančivých obrazů přesně poskládaných do výkonného a přesného rytmu. Podívaná po celou dobu působí jako multi-generační pohádka zcizující fascinujícím způsobem realitu.“

i-divadlo.cz