CO JE NOVÉHO ČERVEN 2020

CO JE NOVÉHO ČERVEN 2020

CO JE NOVÉHO ČERVEN 2020

Clarinet Factory 

Pipers 

Fascinující zvuková cesta nesvázaná žánry ani konvencemi!



Clarinet Factory – soubor čtyř klarinetistů s více než 25letou historií od svých začátků odvážně překračuje hranice žánrů a zkoumá možnosti klarinetu zažitým konvencím navzdory. Vypovídají o tom společné projekty mimo jiné s Bobby McFerrinem, Lenkou Dusilovou, Janou Koubkovou, Ivou Bittovou, předními českými kapelami jako Tata Bojs, ale i světově uznávanými orchestry PKF – Prague Philharmonia nebo Filharmonie Brno. Ještě výmluvněji to pak dokazuje samotná autorská tvorba Clarinet Factory. Ta je fascinující dobrodružnou cestou zapadlými zákoutími i širokými alejemi hudby, kdy je omezením jen vlastní představivost a kreativita. Po mezinárodně úspěšných albech Worx and Reworx (2014) a Meadows (HOMERECORDS.BE, 2017) píše soubor na novince Pipers další kapitolu na své vzrušující hudební pouti. Tentokrát se tvorba i realizace alba, které bylo nahráno převážně live ve Studiu SONO a s přispěním Milana Cimfeho v roli hosta, jenž dodal špetku „rockové energie“, ubírá novým směrem, když Clarinet Factory kladou důraz na intimitu a sevřenost souboru. S autentičností a syrovostí typickou pro živá vystoupení v kombinaci s využitím inovativních elektronických i akustických nástrojů, od looperů přes efektová zařízení až po elektronický klarinet, se jim podařilo docílit zcela ojedinělého zvuku! Ten v sobě snoubí prvky alternativy, jazzu či world music s odvážnými zvukovými experimenty i klasickou písňovou formu, již zastřešují texty v angličtině, češtině a španělštině. Čtveřice, která svou tvorbu úspěšně prezentovala mimo jiné na mezinárodních přehlídkách Mundial Montréal, Classical:NEXT či WOMEX, tak vytvořila úchvatný počin, jímž posouvá chápání termínu crossover i zvuku samotných klarinetů do dosud netušených rovin.


Hana Hegerová
Potměšilý host

Hudba Hapka, slova Horáček, zpěv Hegerová



Tři jména znamenající záruku úspěšné kvality. Album z roku 1987 představuje skvělou položku v diskografii Hany Hegerové, tou dobou již téměř tři desítky let ve špičce československé populární hudby. Pánové Hapka a Horáček přímo pro ni napsali dvanáct skladeb melodiemi i slovníkem nezaměnitelných, zpěvačkou proměněných v malé písňové klenoty. Některé z nich se staly v pravém a správném slova smyslu hity. Vedle neodolatelné Levandulové jsou evergreeny přinejmenším také Denim blue nebo Vana plná fialek, všechny ostatní songy pak spoluvytvářejí vzorně soudržné album. Objevila se na něm řada znamenitých mladých muzikantů, třeba i stylově zdánlivě odjinud. Saxofonista Štěpán Markovič, houslista Jan Hrubý, klávesák Zdeněk Zdeněk, kytarista Michal Pavlíček nebo baskytarista Vladimír Kulhánek byli snáze přiřaditelní k rocku nebo jazzu, zde pomohli k decentně modernímu mainstreamovému zvuku. Hana Hegerová se tím parádně posunula v čase a získala nové posluchače, aniž by ztratila cokoli z tradiční šansonové intenzity. Reedici se dostalo aktuálního remasteringu, obalu pečlivé rekonstrukce a doplněné rozevírací verze. CD podoba obsahuje sedm bonusových nahrávek, vybraných Petrem Maláskem, mnohaletým klavírním doprovazečem, kapelníkem a producentem Paní H. Všechny jsou s hudbou Petra Hapky, texty dodali vedle Michala Horáčka také Pavel Vrba, Zdeněk Rytíř, Pavel Kopta a Jaroslav Seifert. Jeden z úhelných projektů historie našeho luxusního popu. Setkání tří výjimečných osobností = nestárnoucí událost.


Jan Otčenášek: Když v ráji pršelo
Tatiana Dyková



Codex Jacobides / Praga circa 1600 Jan Čižmář Stále aktuální slavný román o vývoji milostného vztahu dvou mladých lidí v nádherné a divoké šumavské přírodě

Jan Otčenášek patří k úspěšným autorům české literatury druhé poloviny 20. století, napsal řadu knih a scénářů, podle kterých vzniklo několik mimořádných filmů a významných televizních seriálů. Když v ráji pršelo je příběhem dvou mladých intelektuálů Petra a Ludmily, kteří opustí Prahu a své kulturní zázemí a odstěhují se do zapadlého šumavského pohraničí. Zde se pokoušejí zrestaurovat rozpadlý opuštěný hotel, patřící před válkou sudetským Němcům. Uprostřed drsné nádherné přírody, vydáni na milost a nemilost nepohodě a krajnímu nepohodlí, objevují své nečekané vlastnosti a schopnosti a sebe navzájem. Kniha je psána ve formě deníku jako popis zážitků Ludmily, zvané svým mužem Lu. Autorova schopnost vcítění se do pocitů mladé ženy je obdivuhodná, a proto kniha patří k oblíbeným dílům české poválečné literatury. Tatiana Dyková ve své interpretaci tohoto proslulého románu nesmírně citlivě a účinně zdůraznila něhu, humor a láskyplnou sílu milostné dvojice.


Codex Jacobides / Praga circa 1600
Jan Čižmář

Loutnová hudba, jež za Rudolfa II. zněla v pražských ulicích, krčmách i na univerzitě

Loutna, bezesporu nejoblíbenější nástroj měšťanstva a šlechty v Evropě 16. a 17. století, zanechala výrazné stopy i v Praze za vlády císaře Rudolfa II. Rukopis loutnových tabulatur známý pod názvem Codex Jacobides patrně sepsal hudebně nadaný student pražské univerzity počátkem 17. století. Najdeme v něm zápisy dobových tanců, intabulace písní a vokálních vícehlasů; skladbičky německé, anglické, francouzské, italské i polské. Velkou zajímavostí jsou intabulace vokálních villanell Jacoba Regnarta, dvorního kapelníka Rudolfa II. Tyto původně německé skladby si našly cestu z císařského dvora mezi lid, kde si pak – s českými texty – žily vlastním životem. Kromě nich tu najdeme díla Michaela Praetoria, Johna Dowlanda či Jeana Plansona. Díky Jiřímu Tichotovi, jeho muzikologické práci na rukopise a úpravě některých skladeb pro Spirituál Kvintet (Písničky z roku raz dva) si v českém prostředí některé z těch písní žijí vlastním životem dodnes. Jan Čižmář studoval loutnu v Londýně a Haagu u skutečných mistrů (J. Lindberg, N. North, J. Held, M. Fentross, Ch. Pluhar) a dnes je ve světě vyhledávaným sólistou i komorním hráčem. Na nahrávce dává v různých kombinacích zaznít osmi strunným nástrojům rozličné velikosti a ladění, občas s doprovodem flétnového či loutnového souboru a zpěvu. Tato degustace hudebního světa rudolfinské Prahy je skutečnou delikatesou nejen pro znalce.

Skladby ze zlomku loutnové tabulatury Codex Jacobides, jedné z nejvýznamnějších českých památek loutnové a instrumentální hudby Prahy okolo roku 1600. Dobové tance, intabulace písní a světských i duchovních vokálních vícehlasů, skladby M. Praetoria, J. Regnarta, J. Plansona, J. Dowlanda, S. L. Jacobidese ad.

Jan Čižmář – loutny, orpharion, kytara, teorba. Consort renesančních příčných fléten, Český loutnový orchestr. Eliška Tesařová – zpěv, Magda Uhlířová – viola da gamba


Prestižní cena BBC Music Magazine Award pro nahrávku Klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů



S nahrávkou klavírních koncertů Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů (vyšlo v září 2019) slaví klavírista Ivo Kahánek s Bamberskými symfoniky a dirigentem Jakubem Hrůšou úspěchy od samého vydání. Album již například získalo BBC Radio 3 Disc of the Week, BBC Music Magazine Recording of the Month, Choc de Classica, Album der Woche na BR Klassik a Choix de Classique HD. Nyní se muzikanti dočkali vítězných vavřínů v kategorii Concerto v rámci prestižních britských BBC Music Magazine Awards. Celkem jednadvacet alb, které prošly nominací, jsou z loňské produkce sedmnácti významných vydavatelských společností z celého světa. Nominace BBC Music Magazine Award jsou rozděleny do sedmi kategorií (instrumentální, komorní, orchestrální, sborová, vokální, operní a koncertní) a představují to nejlepší z více než 1 500 nahrávek recenzovaných v britském BBC Music Magazine v průběhu uplynulého roku. Mezi hvězdnými interprety nominovaných nahrávek se letos objevila jména jako Gidon Kremer, John Wilson, Kirill Gerstein, Sabine Devieilhe, Olivier Latry, Kremerata Baltica, Boston Symphony Orchestra, Royal Stockholm Philharmonic Orchestra či Choir of Merton College Oxford.