Vernisáž k 55 letům Laterny magiky v Praze

Vernisáž k 55 letům Laterny magiky v Praze

Vernisáž k 55 letům Laterny magiky v Praze

Historie Laterny magiky se začala psát na světové výstavě Expo 58 v Bruselu, kdy se
z nápadu režiséra Alfréda Radoka a scénografa Josefa Svobody zrodil nový divadelní fenomén.
Svou stálou scénu ovšem získala až rok poté: 9. května 1959 v Praze v prostorách
paláce Adria. Za 55 let existence stálého souboru se uskutečnilo na 36 premiér, z nichž
alespoň některé vám chceme přiblížit výstavou původních inscenačních plakátů, které je
doprovázely.

Inscenační plakát je vždy malé umělecké dílo samo o sobě, a tak můžeme i v rámci naší
výstavy sledovat tendence jeho vývoje. Od barevných koláží, přes abstraktní výtvarné návrhy
či naivistické kresby a čisté grafické tisky pracující jen se dvěma či třemi barvami, až
po současné pojetí, které u divadelního plakátu dosazuje do popředí fotografii jako hlavní
médium sdělení. Z archivu Národního divadla jsme vybrali některé nejzdařilejší práce,
které pro Laternu magiku vytvořili známí výtvarníci a grafici. Z těch nejvýznamnějších je
to například Zdenek Seydl, Josef Flejšar, Vladimír Fuka, Petr Sís a další.
Laterna magika se pro mnoho diváků stala synonymem divadla, které kombinuje filmovou
projekci s hereckým nebo tanečním vystoupením. Jde ovšem o mnohem složitější
vztah, který vytváří skutečnou inscenační originalitu. Projekce v Laterně magice není
jen kulisou nebo nástrojem pro vytváření zdánlivé reality: film zůstává filmem a jeviště
jevištěm, zásadní je ale okamžik jejich propojení. Obrazová a reálné složka se spojují
tak nerozlučně, že by jedna bez druhé nemohly samostatně existovat, ale dohromady
vytváří poetický celek. Laterna magika zachází širokým spektrem prostředků, jež nabízejí
klasické i moderní technologie, má k dispozici digitální projekci a nová média, každé
představení pracuje s propojením jeviště a obrazu jinak – nebojí se ani klasické projekce
a ruční animace, ani nových technologií, které pracují v reálném čase. Stále je prototypem
moderního a experimentálního divadla.
Ve svých počátcích byla Laterna magika součástí Národního divadla jako „výzkumná“
scéna pod vedením režiséra Alfréda Radoka, od jehož narození uplyne letos 17. prosince
plných 100 let. V Bruselu slavila Laterna úspěch jako komponovaný program, poetická
revue spojující tanec, hudbu, pantomimu, hrané pasáže, a tak vypadaly i první premiéry
v Praze. Postupně se Laterna magika vyprofilovala jako taneční soubor. Výjimkou v dramaturgii
60. let byla celovečerní dramatická inscenace opery Hoffmannovy povídky (1963)
režiséra Václava Kašlíka. Na světové výstavě Expo 67 v Montrealu se Laterna znovu prezentovala
kratším programem, který později uváděla v Praze pod názvem Revue z bedny.
Od roku 1973 se uměleckým ředitelem Laterny stal architekt a scénograf Josef Svoboda
a na programu se objevovaly celovečerní inscenace. Prototypem se stal Pražský karneval
(1974) v režii V. Kašlíka, čerpající náměty ze staropražských legend. Laterna magika
oslovila i dětského diváka, a především zabodovala premiérou Kouzelného cirkusu v roce
1977. Nestárnoucí inscenace je na repertoáru dodnes jako nejstarší nepřetržitě uváděný
kus na repertoáru a je nejhranější inscenací ve střední Evropě – má za sebou téměř 6 300
Národní divadlo
Ostrovní 1, 112 30 Praha 1, Česká republika, www.narodni-divadlo.cz
IČ 00023337, Bankovní spojení: KB Praha 1, č. ú.: 939931/0100
Mgr. Zdeněk Prokeš
šéf odboru Laterna magika
laterna magika
Tisková zpráva
repríz. V Laterně magice byla uvedena experimentálně i činoherní představení, například
Noční zkouška (1981) Antonína Máši v režii Evalda Schorma s Radovanem Lukařským
v hlavní roli. Inscenace poprvé využila synchronní promítání s použitím televizních kamer.
Laterna magika ukázala, že dovede hrát i pro českého diváka, o dva roky později byla
uvedena činohra Černý mnich s Janem Kačerem v hlavní roli.
Laterna magika se přiblížila koncepci repertoárového divadla, kde se mísí zábavná
a vážná témata, experimentální i tradiční postupy, které si sama vytvořila. Na přelomu 80.
a 90. let patřil ke stálicím Odysseus (1987) choreografa Ondreje Šotha, v režii Evalda
Schorma a s hudbou Michaela Kocába. Přípravy trvaly bezmála tři roky. Existovaly pak
dvě verze: jedna se hrála v prostorách Paláce kultury, druhá byla již určená pro nově
vzniklou Novou scénu ND, která se v té době stala naší novou stálou scénou.
V roce 1992 se stala Laterna magika příspěvkovou organizací, zahájila mezinárodní spolupráci
a byla mezi prvními v používání nových technologií. Inscenace pro tři tanečníky
Minotaurus na motivy stejnojmenné povídky Friedricha Dürrenmatta poprvé obsahovala
počítačovou animaci (v roce 1990!). Hra o kouzelné flétně (1992) vznikla v italské koprodukci,
kde měla i premiéru, a i některé další inscenace byly poprvé předvedeny v zahraničí,
například ve Francii nebo v Řecku.
V roce 2010 se Laterna magika stala opět součástí Národního divadla. V roce 2011 se
uskutečnila premiéra inscenace Legendy magické Prahy, ve které se Laterna vrátila
ke klasické práci divadla s filmem a tancem v režii Jiřího Srnce a s choreografií Petra
Zusky. Od sezony 2011/2012 uvádí novou verzi retrospektivy Cocktail 012 - The Best of,
do které bylo z nejstaršího repertoáru rekonstruováno slavné číslo Krkolomná jízda
(1966). V roce 2013 měla premiéru rodinná inscenace Vidím nevidím v režii animátorky
Marii Procházkové, jež je určena nejmenším návštěvníkům divadla. Přibyla také experimentální
inscenace Antikódy, inspirovaná stejnojmennou sbírkou vizuální poezie Václava
Havla.
V roce 2014 vznikl úspěšný projekt Human Locomotion, inscenace zabývající se životem
a dílem průkopníka fotografických technologií Eadwearda Muybridge. Režisérský tandem
SKUTR (Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský) vytvořil inscenaci, která v duchu Laterny magiky
spojuje všechny složky, pohybovou, hereckou, výtvarnou i hudební, jako rovnocenné
a nezaměnitelné. Premiéra se setkala s velmi příznivými ohlasy odborné kritiky. Nyní
Laterna chystá inscenaci, která zavede diváky do dalšího světa plného fantazie: Podivuhodné
cesty Julese Verna. Premiéra v režii Davida Drábka se uskuteční 19. února 2015.