V hlavní roli atom

V hlavní roli atom

V hlavní roli atom

V hlavní roli atom

Atom je nejmenší částice běžné hmoty, přesto má neuvěřitelnou moc. Tvoří vše kolem nás a dokáže zabíjet i pomáhat při výrobě čisté energie. Představíme vám příběhy, od vzdálenější historie až po dnešek, v nichž bude v hlavní roli atom. Podívejme se na něj od Hirošimy, přes Černobyl, až po současný stav atomových zbraní. Prima ZOOM je ta správná bomba!

3x atom:

19. 7. 21.15 – Hirošima: Den, kdy shodili bombu
21. 7. 22.10 – Vlci v Černobylu
24. 7. 22.10 – Strážci atomu

Hirošima: Den, kdy shodili bombu (opakování v pátek 22. 7. v 16.40)

 

Následkem svržení atomové bomby na japonské město Hirošima, k němuž došlo v pondělí 6. srpna 1945, zemřelo okamžitě na místě 70 000 lidí. Tragická událost, nemající dosud obdoby, zanechala bolestné vzpomínky v srdcích všech, kteří se na ní, ať už na jedné či druhé straně, podíleli. Dokument obsahuje výpověď posledního přeživšího člena posádky letadla, které bombu svrhlo, a výpovědi několika obyvatel Hirošimy, jimž se podařilo z pekla uniknout. Posádku letadla, které dostalo jméno pilotovy matky „Enola Gay“, tvořil navigátor Dutch Van Kirk, který ve snímku promlouvá, dále pak pilot Paul Tibbets a bombometčík Thomas Ferebee. Byli to přátelé a říkali si „Tři mušketýři“. Zpočátku o tajné misi věděli pouze oni. Práce na vývoji a výrobě bomby započaly o čtyři roky dříve a její použití mělo být odpovědí na krutosti, jichž se Japonci ve válce dopouštěli, zejména pak na překvapivý a ničivý útok na Pearl Harbor. Vývoj bomby posvětil prezident Roosevelt, její použití posléze následující prezident Truman. Práce na výrobě bomby dostaly název „Projekt Manhattan“ a byly urychleny, protože se Američané obávali, aby je nepředběhli Rusové. Zatímco v Evropě Němci kapitulovali a 8. května 1945 nastal konec války, v Pacifiku pokračovaly krvavé boje, které si na každé z obou stran – tedy mezi Američany a Japonci – vyžádaly kolem miliónu obětí. Přípravy na atomovou misi probíhaly na ostrově Tinian, který je součástí Mariánských ostrovů.

 

Když Japonsko po konferenci v Postupimi odmítlo americké ultimátum a pokračovalo ve válce, prezident Truman vydal rozkaz svrhnout bombu. Po předcházejících pokusech s bombami s klasickou náplní bylo za cíl vybráno město Hirošima, kterému se až dosud americké bomby vyhýbaly. Vyhlašované poplachy byly vesměs plané. Konečně bylo stanoveno pevné datum – 6. srpna 1945 – a letadlo „Enola Gay“ svrhlo z paluby „Chlapečka“, jak byla bomba pojmenována. Bylo pondělí ráno, 8 hodin 15 minut a 15 vteřin, a nad Hirošimou se klenula jasně modrá obloha. Následky byly katastrofální: okamžitě zemřelo na 70 000 lidí, při explozi se vyvinula teplota 2 982 stupňů Celsia, takže z lidí nacházejících se nejblíže místu, kam bomba dopadla, zbyly jen stíny. Následná nárazová vlna, šířící se rychlostí 3,2 km za vteřinu, a pozdější požáry dokonaly dílo zkázy. Hustý dým zahalil to, co zbylo z města, kde ležely tisíce mrtvých a potáceli se těžce zranění, popálení a strašlivě znetvoření přeživší. Japonci ovšem nekapitulovali, k tomu císaře přinutila až další bomba, svržená o tři dny později, 9. Srpna, na město Nagasaki. Tam na místě zemřelo 40 000 lidí. O šest dní později Japonsko kapitulovalo.

Vlci v Černobylu (repríza v neděli 24. 7. ve 13.35)

 

Černobyl byl říčním přístavem obklopeným rozsáhlými bažinami. Od 20. let zde docházelo k jejich kultivaci, budovaly se odvodňovací kanály a začalo se tu pěstovat obilí. Až do dubna 1986, kdy havárie jaderné elektrárny oblast zcela změnila. Jaderná katastrofa znamenala návrat kultivované země k divočině. Zakázaná zóna se stala radioaktivní zemí bez lidí. Zvířata zůstala. Rostliny absorbovaly radioaktivní spad, který se vsákl do půdy a hromadí se i v orgánech a kostech zvířat. Lesy a vody kolem Pripjati jsou však také známy rozmanitostí zvěře a ptactva. Ze zdejší oblasti se stalo unikátní útočiště živočišných druhů. Některé druhy, jako např. zubři, sem byli vysazováni až v 90. letech. Výzkumné týmy začaly sledovat zdejší vlky. Těch by mělo být podle optimistických odhadů na 300, což by byla největší hustota na světě. Odborníci zjistili, že radioaktivitu vykazuje nejen např. losí maso, ale i kožešina živých vlků. Vlk je vrcholem potravního řetězce a jeho stav hodně napovídá o celém ekosystému. Dvěma vlkům se podařilo nasadit obojky s vysílačkou. Tým zjistil, že jsou členy velké smečky čítající dalších 10 vlků. Existuje tu původní populace. Výzkum ukazuje, že není snadné určit přesná spojení mezi dlouholetým vystavením nízké radiaci a konkrétními zdravotními riziky pro člověka. Třeba při dlouhodobém sledování plchů se přišlo na to, že 4 až 6 % každé nové generace vykazuje mírné abnormality. Odborníkům se nakonec podařilo v oblasti identifikovat 17 vlčích smeček, jejichž počet členů je odhadován na 120. Všichni se zdají být ve stejně dobré zdravotní formě jako vlci z nezasažené oblasti.

 

Strážci atomu (nestíháte, koukněte ve středu 27. 7. od 15.30)

 

Je dobře známo, že lidé mají problém představit si příliš vysoká čísla. Někdy to má své výhody. Právě teď je na světě 27 tisíc jaderných hlavic. Všechny jsou připravené k použití. Vysoce radioaktivní materiál je „rozprášený“ v tisících firem, výzkumných institucích, sklepech a stodolách po celém světě. Černý trh netušené velikosti je navíc od 90. let na vzestupu. Obchoduje se s radioaktivním materiálem různých druhů. Tato děsivá představa je pro stále více specializovaných fyziků, inženýrů chemiků a geologů každodenní realitou. Tito jaderní inspektoři musí lokalizovat a zajistit velké množství nebezpečných látek. Jsou to naši Strážci atomu.