Tři ze čtyř rodičů sledují internetovou historii svých dětí

Tři ze čtyř rodičů sledují internetovou historii svých dětí

Tři ze čtyř rodičů sledují internetovou historii svých dětí

Tři ze čtyř rodičů sledují internetovou historii svých dětí, na internetu ale tápou, ukázal průzkum

Čeští rodiče neberou bezpečí svých dětí na internetu na lehkou váhu, častokrát jim však chybí odborné znalosti k tomu, aby děti ve virtuálním prostředí ochránili. Vyplývá to z průzkumu mezi 750 rodiči z řad klientů internetového poskytovatele netbox. Nejvíce se obávají kyberšikany, zneužití a sexuálního nátlaku. Podle odborníků navíc problémy prohlubuje koronavirová pandemie a nedostatek kontaktu v reálném životě.

„Z průzkumu jasně vyplynulo, že českým rodičům není bezpečí dětí na internetu lhostejné, mnohokrát ale mají obavy, zda mají pro ochranu svých dětí na síti dostatečné znalosti. 76 % rodičů totiž považuje nekontrolovaný přístup dětí na internet za riziko, ale jen necelá třetina ho ovládá natolik dobře, aby je ochránila,“ říká Lukáš Pazourek, marketingový ředitel netbox.

Nejčastěji se rodiče obávají kyberšikany (79 %), vzniku nebo prohloubení závislosti na internetu (78 %) a zneužití či sexuálního nátlaku (73 %). Naopak mezi nejméně jmenovanými riziky najdeme sociální izolaci, kterou zmínilo 49 % dotazovaných, nebo riziko podněcování k nevhodnému nebo násilnému chování (51 %). „Problémy, se kterými se děti na síti setkávají, se často prolínají a ne se vším se děti dokážou svěřit. Koronavirus navíc zapříčinil to, že na internetu tráví ještě více času než předtím. Pomoc navíc častokrát vyhledávají, až když už mají nějaké následky. Rodiče k nám například přivedou dítě, protože se sebepoškozuje, a až následně zjistíme, že bylo předtím obětí kyberšikany,“ říká Jana Pěchová z Dětského krizového centra.

Zakazovat nebo vysvětlovat?

Mezi rodiči často panuje pocit, že jejich potomci tráví u mobilů, tabletů a počítačů příliš času. Uchylují se tak k omezování přístupu k internetu. „Zhruba polovina rodičů jedná na základě momentální situace. Jiná pravidla nastavují ve školní den a o víkendu nebo se rozhodují na základě toho, jakou aktivitu daný den dítě na internetu provozuje. 34 % rodičů pak dětem nastavuje pevnou týdenní nebo denní hranici. I přesto jsou ochotní ve výjimečných případech z nastavených pravidel slevit,“ vysvětluje Lukáš Pazourek. Jen asi každý devátý rodič pak nechává dobu strávenou na síti zcela v režii dětí.

Jedním z nejčastějších způsobů, jak rodiče monitorují aktivitu svých dětí na síti, je zpětné prohlížení historie navštívených stránek. Necelá čtvrtina dotazovaných (23 %) historii prohlíží pravidelně, celých 50 % tak činí alespoň občas. Na druhou stranu asi čtvrtina rodičů (24 %) to pak považuje za přílišný zásah do práv dítěte. Přibližně každý třicátý rodič neví, jak historii prohlížení zobrazit.

Absolutní kontrola nad tím, co dítě na internetu dělá, není podle Pěchové možná ani žádoucí. Je třeba najít rovnováhu mezi naplňováním rodičovské odpovědnosti a svobodou dětí: „Klíčová je maximální otevřenost, samozřejmě úměrná věku dítěte. Vysvětlete jim, co jim hrozí a proč vás jejich aktivita na síti zajímá. Vhodným způsobem je například děti požádat, ať vám ukážou, co na síti dělají, bez toho, aniž byste ihned vynášeli soudy.“ Necelé dvě třetiny dotazovaných o tématu s dětmi hovoří několikrát do roka, alespoň jednou ročně pak asi každý čtvrtý rodič. Jen 3 % jsou toho názoru, že děti mají o nástrahách internetu dostatek informací z médií nebo ze školy.

Mobil nepatří do postele

Podle odborníka na kyberbezpečnost ze společnosti netbox Jiřího Kučíka je nutné mít na paměti, že zodpovědnost rodičů nekončí za prahem domu nebo bytu. „Ohlídat online aktivitu dětí doma je jedna věc, u prarodičů, kamarádů nebo třeba v zájmových kroužcích je to ale už o poznání těžší. Právě z toho důvodu je třeba začít o problematice s dětmi mluvit, a to nejpozději v té době, kdy začínají samy používat nějaké IT zařízení.“

Varuje též před fenoménem tzv. digitální demence, tedy stavem, kdy vlivem nadužívání internetu dochází k ochabnutí kognitivních funkcí. Zhoršuje se paměť, soustředění či schopnost vyhodnocovat a řešit problémy. Vyústit to může až v psychické problémy jako úzkosti nebo deprese. Rodičům tak doporučuje kupovat papírové knihy namísto e-knih, nenechávat děti usínat s mobilem v ruce a minimálně v předškolním věku dětem nesdělovat přihlašovací hesla.

Kolik účtů máš, tolikrát jsi člověkem

Průzkum v neposlední řadě zjišťoval, nakolik jsou čeští rodiče zběhlí ve světě sociálních médií. Vyšlo najevo, že častokrát ani nemají tušení, od jakého věku povolují sociální sítě zřízení vlastního účtu. Správnou věkovou hranici, tedy 13 let, uhodlo pouze 19 % rodičů. Necelá polovina rodičů si pak nesprávně myslela, že je věková hranice položená výše, mezi 14 a 16 lety. Ukázalo se též, že znalost jednotlivých sociálních sítí není doménou pouze dětí a náctiletých. Popsat několika větami princip Facebooku, YouTube nebo Skype dokáže v průměru 9 z 10 rodičů. Naopak platformy jako Reddit (17 %), Tumblr (8 %) nebo Omegle (4 %) jsou pro ně velkou neznámou.

O společnosti

Značka netbox vznikla v roce 1998 jako dodavatel výpočetní a kancelářské techniky. Postupně vstoupila na trh poskytovatelů internetu, mobilních a televizních služeb. Dnes netbox nabízí kvalitní připojení k vysokorychlostnímu optickému internetu a digitální TV vysílání prostřednictvím služby Kuki. V Brně nyní nabízí rychlost připojení až 1 200 Mb/s.

Netbox zůstává ryze českou firmou, která si dává záležet především na jedinečném osobním přístupu ke stávajícím i potenciálním zákazníkům. Hlavní zážitkové zákaznické centrum netboxu sídlí v srdci Brna na náměstí Svobody 18.