Situace, ve kterých je vše možné, mají jen těžko představitelné konce

Situace, ve kterých je vše možné, mají jen těžko představitelné konce

Situace, ve kterých je vše možné, mají jen těžko představitelné konce

Situace, ve kterých je vše možné, mají jen těžko představitelné konce.

Kolektivní román přináší skvělou studii společnosti i hrdiny v krizi.

 

Přední švédský autor Hans Gunnarsson navazuje na tradiční severskou disciplínu kolektivního románu. V tropickém resortu sledujeme skupinku turistů, které spojuje jen místo a čas. Poznáváme je díky nejpovolanějšímu vypravěči – spisovateli, který prochází tvůrčí i existenční krizí. Z nouze přijímá zakázku na napsání románu pro cestovní kancelář. „Studijní pobyt“ se ale mění v detektivní pátrání i revizi dnešní společnosti.

Gunnarsson v knize skvěle využívá svých scénáristických zkušeností a tak nám děj přímo zhmotňuje ve svižném a přitom ne povrchním proudu vyprávění.

Román „All Inclusive“ představuje průlom v Gunnarssonově

kariéře – získal jednomyslně pochvalné kritiky a také pozornost širokého publika

i médií. Na svůj úspěch navázal autor dalším románem s názvem „Rum för resande“ (Místnost pro cestující), kterým se Hans Gunnarsson definitivně zařadil mezi nejuznávanější současné švédské autory.

Ohlasy:
„All inclusive je neskutečně zábavná a zneklidňující kniha.“

Svenska Dagbladet
„Kdo má rád dobře napsané, nepřímočaré vyprávění okořeněné pořádnou špetkou komiky i hrůzy, najde v All inclusive všechno, co hledá.“

Sveriges radio
„Faktem je, že Hans Gunnarsson je s každým románem lepší a lepší, a v nové knize All Inclusive se představuje jako jeden z nejlepších autorů vykreslujících jakýsi rozklad lidskosti v dnešním Švédsku.“

Borås tidning
„Překrásný a velmi působivý román.“

Godmorgon Sverige
”Je to černé, ale zároveň strašně, strašně vtipné.“

Dalarnas tidningar
„Román nabízí vtipná a přesná pozorování „charterových Švédů“ a strefuje se přímo do černého.
Klidně by na něm mohla být samolepka „čte se samo“.

Folkbladet
Číst nový Gunnarssonův román je jako představovat si, že by David Lynch zrežíroval detektivku Agathy Christie. Nechybí absurdní nápady a mezi komické scény autor šikovně vetkává zneklidnění.

Tranås tidning

 

Hans Gunnarsson: All inclusive
Z stejnojmenného švédského originálu přeložil Radovan Zítko,
v edici Černá káva vydává v roce 2016 nakladatelství Garamond
Vázaná kniha, 328 stran, MOC 320,-

 

Hans Gunnarsson (1966) se narodil a vyrůstal ve Finspångu, ale v současnosti žije ve Stockholmu a v Mellöse. Debutoval v roce 1996 sbírkou povídek Bakom glas (Za sklem), která získala cenu Katapult za nejlepší debut roku. Podařilo se mu nastartovat kariéru úspěšného spisovatele a scénáristy, je autorem mj. scénářů k filmům podle knih Jana Guilloua včetně tzv. Templářské trilogie. Za scénář k filmu Leva livet (Žít život) získal ocenění Guldbagge. Pozornost kritiky i širší veřejnosti získal v roce 2015, kdy vyšel jeho román All Inclusive. V současnosti sklízí úspěchy s novým románem Rum för resande (Místnost pro cestující).

 

Anotace nakladatele:

Kariéra spisovatele C. G. uvázla na mrtvém bodě, a tak potřebuje práci. Navzdory očekávání skutečně jednu nabídku dostane: má navštívit luxusní hotelový resort na ostrově Guadeloupe a napsat román, který tam přitáhne návštěvníky. Na ostrově spisovatel pozná, že zakázka má nejeden háček a že soustředit se na práci nebude snadné. Pod žhnoucím sluncem si C. G. za neomezeného přísunu alkoholu ve společnosti opálených žen začíná uvědomovat, že román i samotný pobyt se mu poněkud vymykají z rukou. A když dojde k prvním úmrtím, není vůbec jasné, kdo ve skutečnosti tahá za nitky.
All inclusive je příběh plný překvapivých zvratů, satiry a černého humoru, který v roce 2015 nadchl švédské kritiky i čtenáře. Jak si dovolenou snů představujete vy?

 

Ukázka z knihy

Osmdesát znaků, jedenáct slov, to bylo to jediné, co šlo za poslední dva roky z pera C. G. do tisku. Vlastně první smysluplná věta, kterou ze sebe dostal za několik měsíců. Věta sestávající stejnou měrou z rezignace i ze zoufalství, spočívající na porézním základě sebelítosti a zatrpklosti. Někdo by mohl říct nazdařbůh vystřelená signální raketa, nebo spíš pokusný balonek, formulovaný s neodbytným pocitem déjà vu.

C. G. už od svého spisovatelského debutu před více než dvaceti lety tušil, že nulový bod, z nějž neustále vycházel, se dříve nebo později stane i jeho konečnou, že ta troška tvůrčího pnutí, kterou se mu pomalu a obtížně dařilo vykřesat navzdory nechuti, se jednoho dne prostě vytratí.
Od samého počátku byla autorská křeč jeho věrnou společnicí, jeho brzdou i motorem, prokletím a zároveň postojem. Postojem, s nímž nedůvěřoval každé komplikované se větě, která ho jen tak napadla, stejně jako kolegům, již tvrdili, že psát je zábavné. Psaní bylo dozajista důležitější než všechno ostatní, důležitější než jeho dvě rozpadlá manželství, ale zábavné – ne, to sakra nebylo nikdy.

Zatím měl za sebou devět knih – tři povídkové sbírky a šest románů.

Sem tam za ně dostal nějakou tu cenu nebo stipendium. Takové uznání samozřejmě nebylo bez významu, zvlášť když z čistě komerčního hlediska se o velkém úspěchu nedalo mluvit. Pokaždé mohl doufat přinejlepším v pár tisíc prodaných výtisků a žádný z titulů v tom ohledu nad ostatní příliš nevyčníval. Ani jeho jediný pokus přiblížit se dominantnímu detektivnímu žánru mu nepřinesl větší výdělek, spíše naopak, navzdory příznivým recenzím. Časy, kdy dobré recenze ovlivňovaly prodeje, byly zjevně dávno pryč, teď hrála roli celková mediální exponovanost a literární světla ramp. A on se svou světloplachostí – aspoň tak si to částečně vykládal – zřejmě nikdy neprodá víc než několik tisíc výtisků, to nanejvýš, ať už bude produkovat jakoukoli prózu.

Pokud vůbec ještě něco produkovat bude. Jeho ekonomická situace zdaleka nebyla ideální. Dokonce už začal po-šilhávat po trhu s nemovitostmi v komáry nejzamořenějších částech Upplandu a vnitrozemí Hälsinglandu, kde by si mohl koupit dva zateplené baráky a vejít se přitom do měsíčního nájemného za dvoupokojový byt ve stockholmském Södermalmu, bydlení, za které vděčil dlouhodobému stipendiu od Spisovatelského fondu. Nikdy nepsal žádnou komerci, s výjimkou kratšího potupného dobrodružství ve filmové branži, a jeho příjmy z různých korektorských, lektorských a redaktorských zakázek byly všelijaké, jen ne pravidelné. Jako řada ostatních potřeboval stálé zaměstnání, jakékoli. Kdo by ale chtěl zaměstnat spisovatele, jenž
se přes dvacet let vyhýbal běžnému trhu práce? Proto dal v opici dohromady tenhle inzerát, nechal ho publikovat v několika vybraných novinách i na internetu a střízlivě, s pevně zavřenýma očima doufal, že ho přese všechno někdo správně pochopí.

A ať už to bylo správně, nebo ne, právě takhle ho kontaktoval Roffe.