Show Jana Krause: modlitba pro Martu, spektakulární performer a delikatesy

Show Jana Krause: modlitba pro Martu, spektakulární performer a delikatesy

Show Jana Krause: modlitba pro Martu, spektakulární performer a delikatesy

V dalším dílu Show Jana Krause se představí zpěvačka Marta Kubišová, herec Petr Vančura a znalec gastronomie Pavel Maurer.

Premiéru dalšího dílu Show Jana Krause uvidíte ve středu 29. listopadu ve 21.35 na Primě.



Publikem milovaná zpěvačka Marta Kubišová, jejíž slavná píseň Modlitba pro Martu se stala symbolem odporu proti sovětské okupaci v roce 1968 a která před několika dny obdržela při letošním udílení hudebních cen Český slavík mimořádnou cenu Slavíka pro výjimečnou osobnost, je prvním dnešním hostem. „Na druhou stranu jsem přišla o ty Zlaté slavíky z doby své první kariéry,“ komentuje to zpěvačka, která se rozhodla, že v pětasedmdesáti letech, jež oslavila letos na podzim, skončí se zpíváním. Nehodlá však nečinně užívat důchodu, ale chystá se napsat o svém životě knihu. „Nemám žádný deadline, začnu psát, až najdu své poznámky,“ vysvětluje Marta Kubišová a dodává, že nyní je zhruba ve fázi útržkovitých poznámek. Měla by to být její první kniha a zároveň také první kniha, která pravdivě zmapuje její život v době, kdy měla zákaz zpívat. „Žila jsem třeba sedm let na venkově,“ vzpomíná, „a velmi často jsem si připadala jako z románu Betty MacDonaldové Vejce a já. Tam jsem skutečně tomu zemědělství a zahradničení dávala zabrat. Ale nakonec mě ty bodrý venkovani dávali za vzor svým manželkám se slovy: když může ta zpěvačka lakovat okna, tak to můžeš taky.“ S venkovským prostředím prý splynula vcelku rychle, jen její psi – pudlové, kteří byli ostřihaní po městku – se tam moc nehodili. S tím, že by se na jejím osudu umlčené a do ústraní odklizené umělkyně mělo ještě někdy něco změnit, naprosto nepočítala. „To bylo největší překvapení, a proto jsem byla ve zmatku a v panice,“ vypráví dále, „a když mi měla začít druhá kariéra, nebyla jsem si jistá, jestli se vůbec uživím. Všechno bylo jinak a celý showbusiness se za těch dvacet let posunul úplně jinam.“ Nakonec to ale všechno dopadlo dobře a její druhá kariéra byla velmi úspěšná. „To jsem celá já! Já se prostě vždycky někam vezu… Někde se přichomejtnu, ale aniž bych se o to snažila, což je na tom to nejhorší. A pak lítám v něčem, čemu vůbec nerozumím.“ Podobné to prý bylo i s její účastí na demonstraci na Václavském náměstí v roce 1989. „Já jsem vůbec nevěděla, že tam jdu zpívat. Mně pouze Ondra Vetchý řekl, že pan Havel mě potřebuje. Tak jsem šla. No a najednou mi někdo řekne, že mám zpívat Modlitbu a dole milion lidí… To se prostě stane jen – a teď nevím, jestli mám říct dítěti štěstěny, nebo smolařovi. Pořád nevím, co jsem,“ uzavírá se smíchem.



Jako druhý host přijde na kus řeči mladý herec Petr Vančura, který dodává, že je také performer. Ukázku z jedné jeho performance promítne vzápětí Jan Kraus divákům na plátně. „To byl takový akt řvaní na zlatou kouli, který se teď bude opakovat,“ komentuje umělec záběry. „Chtěl bych z toho udělat takovou tradici, že se každoročně vykřičím na zlatou kouli a že se stanu takovým katalyzátorem pro lidi a sejmu z nich ten vánoční stres.“ Podobná umělecká představení se dělají všude po světě, ale tuto konkrétní formu, kterou jsme viděli v ukázce, si prý Petr vymyslel. „Říkám tomu pop-up show, což jsou takový jednorázový show, a pak tomu ještě říkám spectacular shit, ale asi to zruším, protože tomu začínám věřit a vlastně mi nevyhovuje, že si to tím názvem shit sám shazuju.“ S performancemi začal proto, že má v sobě velký tvůrčí potenciál a herectví mu už nestačilo. „U herectví mě nebaví, že člověk často dlouho čeká, jestli ho někdo obsadí, a já jsem netpělivej,“ pokouší se vysvětlit svůj postoj Petr Vančura alias instagramový King of Zjuby. Třebaže na sociálních sítích tvrdí, že cestování je pouze mentální záležitost, cesty podniká rád i ve skutečnosti a v nejbližší době se chystá například do New Yorku. „Chci tam nebýt jako turista, to je můj základní cíl, chci si nastavit jinak tu perspektivu. Chci se porozhlídnout, jaká je tam umělecká scéna, někoho zkontaktovat, kdo mi přijde zajímavej, a alespoň se s ním setkat.“