Sbírka potravin - Abbasová, Morávková a Čerešňáková nenechaly hladovějící ve štychu

Sbírka potravin - Abbasová, Morávková a Čerešňáková nenechaly hladovějící ve štychu

Sbírka potravin - Abbasová, Morávková a Čerešňáková nenechaly hladovějící ve štychu

Lejla Abbasová

S velkou rodinou jsem ve stresu a všechno dělám pozdě!

Čtyřnásobná maminka - to už člověk musí nakupovat pořádné koše potravin, i když jsou dvojčátka ještě malá, taky toho potřebují poměrně hodně, jak řešíte nákupy?

Já to všechno, co se nakupování týče, řeším především ve stresu, pozdě a s velkou nechutí. Nakupování rozhodně není moje hobby a ani teda to dámské. Já nejsem moc takový ten fashion typ, který by si užíval nákupy oblečení, přiznám se, že jsem však stále nedorazila do toho bodu, kdy bych nakupovala online. Zkusila jsme to dvakrát, ale není to ono. Já to potřebuju vidět na vlastní oči. Takže každý týden se vydávám na velký nákup pro rodinu, který si pak sama přivezu domů.

 

Vy taky pomáháte, kde to jen jde, proč jste se zapojila i do Sbírky potravin?

Protože si myslím, že jídlo je základní surovina a základní komodita, ke které by měl mít přístup úplně každý a bohužel, přestože jsme v Evropě, tak to není úplně pravidlem a jsem hrozně ráda, že se organizují aktivity jako je Sbírka potravin a vůbec se poukazuje na to, že se nadměrně plýtvá potravinami, takže jsem ráda, že se toho mohu osobně zúčastnit.

 

Jak tedy v takové velké rodině funguje jídlo, které se nesní?

Rozhodně se snažím, abychom doma neplýtvali, člověk by si měl zamést před vlastní prahem a musím říct, že se to docela daří, my máme minimální odpad. Občas nám třeba ztvrdne nějaký rohlík, ale ani zelenina a ovoce se nekazí. My jsme docela konzumenti a taky je nás poměrně hodně, takže se to tak nějak rozprostře mezi ty různé členy rodiny.

 

Jak člověk funguje s tak malými dětmi, školákem a vlastně ještě maličkou holčičkou a do toho stíhá energii vložit do pomoci ostatním? Partnera máte stále na cestách...

Je to teda čím dál tím horší. Já mám hlavně výborného partnera a taky maminku, kteří pomáhají v rámci celé naší rodiny. My jsme taková silná trojka. Je pravda, že teď musím hodně dobře přemýšlet o tom čase, časový managment je základ.

 

Dana Morávková

Umí lépe líbat než vařit

Dano, je pro vás pomoc lidem, kteří strádají či nemají to co my, samozřejmostí?

Je to pro mě důležité hlavně z toho důvodu, že já sama mám z toho dobrý pocit. Myslím si, že do takové nešťastné životní situace se může dostat kdokoli. Může se to stát každému z nás a člověk by měl pomáhat, pakliže má tu možnost. Do této sbírky jsme se zapojila poprvé a musím říct, že se příště zapojím velmi ráda znova.

Máte doma dva dospělé muže, jak se stravuje, vaříte, co s jídlem, které se nesní?

Ano, já mám doma manžela a syna, kterému je jednadvacet, čemuž skoro nikdo nevěří. Také dnes přišel se mnou, aby mi pomohl. Já teda nejčastěji dělám těstoviny a špagety, takže ty jsme taky koupila těm maminkám a dětem, které nemají peníze. A pak taky často vařím podle receptů od maminky. Ale abych byla upřímná a nelhala vám, zas tak často nevařím. Já ráno vyletím v pět hodin z domova, jedu na natáčení Ordinace, večer přijedu v jedenáct anebo taky ve dvě ráno, když jsme na zájezdním představení, takže nejčastěji vařím o víkendu.

Syn Petr přidává:

Když maminka vaří, jak ona sama teď poznamenala, tak je to svátek, takže vlastně cokoli, co maminka udělá, je pak skvělé. Já jsme takový nadšený strávník, vděčný za všechno.

Když jsem pak byl menší a bylo potřeba dělat svačiny do školy… Tím, že má máma spousty práce, i tak se snažila vždy připravit svačinu. Na to opravdu byl čas vždy. Zapojuje se i Dana: „Já si pamatuju, že ti to vždy chtěli spolužáci sníst, já když jsme dělala svačinu, tak byla nejen dobrá, ale vždy jsme se snažila ji udělat i hezkou.

Jaké jsou vaše stravovací návyky, když třeba celé dny točíte nebo hrajete v divadle? Je to těžké dodržovat tu správnou životosprávu?

Tak to se přiznám, v tom mám pěkný „bordel“. Jíst pravidelně, to teda absolutně nezvládám.

Jste lepší kuchařka nebo cukrářka či pekařka?

Já jsem úplně nejlepší manželka. Já raději líbám než vařím.

 

Eva Čerešňáková

Sáhla si na dno, ale už je z nejhoršího venku

Evi, ty sama jsi velice činná, co se pomoci týče, kde všude a jak pomáháš? Proč si se rozhodla podpořit i Sbírku potravin?

Ráda jsem osobně podpořila i Sbírku potravin. Jednoduchý a transparentní koncept akce, který výrazně pomůže těm, co to zrovna potřebují. Jelikož jsem zrovna v Praze, tak jsem si prostě udělala čas a moc ráda přišla. Pokud netrpíme hlady, nedokážeme si představit, co lidé, kteří ani na základní potraviny nemají peníze, zažívají. Zkusme se do jejich situace vcítit a pomoct jim.

Já jsem postavila základní školu v Bangladéši (otevřena v létě 2016) a už mám naprojektovanou další školu, plánuji další charitativní galavečer a ráda bych ji tam v horizontu dvou let postavila.

Propojení Bangladéše a potravinové sbírky —> V Bangladéši existují rodiny, které třeba po neúrodném roce či záplavách nemají prostředky ani na základní potraviny, na rýži, proto je důležitá nejen podpora vzdělání, ale také základní výživy pro ty, kdo to potřebují. Tento problém je však globální a i u nás v ČR jsou lidé, kteří jsou v situaci, že nemají dostatek prostředků na základní potraviny, a pomoc potřebují i oni. Proto jsem ráda, že takovou smysluplnou akci jakou je potravinová sbírka mohu podpořit. Pomoci druhým a dobrých skutků není nikdy dost. Pokud sami neřešíme problémy, neuvědomujeme si, jaké problémy mohou řešit druzí. Zdravotní, finanční, sociální… Každá aktivita zaměřená na pomoc druhým lidem je smysluplná, vždyť nikdy nevíme, kdy a jakou pomoc budeme potřebovat sami. Sama se snažím charitě věnovat a několika aktivitami podporovat druhé.

Vidíš, jak lidé ve světě strádají, jak moc to ovlivnilo tebe, ve tvém životě už bylo i několik "tmavých" okamžiků? Rozhodla ses pro nějakou radikální změnu?

Jsem empatický člověk, poměrně hodně, takže dokážu vidět svět trochu i očima druhých. Soucítím s těmi, kdo trpí, a proto se snažím hledat cesty, jak pomoci. I malým dobrým skutkem. Kdyby kousíček ke zlepšení světa přispíval každý, bylo by na světě opravdu krásně :)

A k těm mým tmavým okamžikům - ano, sáhla jsem si i na dno, ale spíše psychicky. Jsem vděčná a vážím si toho, že jsem v životě nemusela sama řešit existenční problémy.

K velmi náročnému období patřily především určitě poslední dva, dva a půl roku - náročné období v České Miss, vážná nemoc partnera, následně i problémy ve vztahu, rakovina v rodině… o radikální změně jako takové asi mluvit nemohu - neostříhala jsem si vlasy, neodjela jsem na rok na Bali apod., ale snažím se opět dostat svůj život pod kontrolu - dostatečně spát, cvičit, opět moderuji akce, pracuji na další knížce, chystám další charitativní galavečer, ale je pravda, že jedna větší změna u mě od jara je. Dostala jsem nabídku být tiskovou mluvčí a ředitelkou komunikace nové české banky Trinity Bank. Vzhledem k tomu, že jsem studovala VŠE, mezinárodní obchod a vedlejší specializaci ekonomickou žurnalistiku, je mi toto působení blízké.

Plýtvání potravin - jak nakládáš s potravinami, které nespotřebuješ?

Snažím se nakupovat a vařit tak, abych potraviny nemusela vyhazovat. Raději nakoupit méně a častěji. Byla jsem vychovaná k tomu si jídla vážit a na talíř si naložit tolik, kolik sním. To sníst a potravinami neplýtvat. Myslím, že mnoho lidí plýtvá potravinami jen proto, že neumějí nakupovat nebo si připravují jídla zbytečně moc. Nikdy tomu nezabráníme úplně, ale aspoň částečně se to dá omezit.

 

Je ve tvém životě momentálně někdo, pro koho vaříš, nakupuješ někomu :-) nebo jen pro potravinovou banku a lidi bez domova, jako právě teď?

Nevařím každý den, ale jednou za čas se ráda pustím do složitějších pokrmů, třeba indických nebo asijských a ráda experimentuji. To pak vařím ráda pro své nejbližší, rodinu, přátele. Výjimečně i někomu z blízkých upeču i k narozeninám dort :)