NOXI - Holka, a ne ledajaká

NOXI - Holka, a ne ledajaká

NOXI - Holka, a ne ledajaká

HOLKA, A NE LEDAJAKÁ

Provokativní výpověď mladé ženy o tom, co se "naučila"

Lena Dunhamová

Ve vydavatelství Noxi vychází pravdivá zpověď herečky a režisérky seriálu GIRLS Leny Dunhamové. Chce se s vámi podělit o své zkušenosti, které získala na cestě za úspěchem.

 

Lena Dunhamová, hlavní hvězda seriálu Girls, vysílaného televizní stanicí HBO, a zároveň autorka scénáře, režisérka a herečka. Teď však přichází jako spisovatelka, která odhaluje své nejhlubší nitro, jak fyzické, tak i psychické. Její styl je přímý, ostrý, vtipný a sarkastický. S humorem sobě vlastním se zpovídá z těch nejtrapnějších i nejdůležitějších okamžiků svého života. Silné scény, které nikoho nenechají chladným; zážitky, které by člověk neprozradil ani nejlepšímu příteli Lena Dunham otevřeně a sebekriticky nabízí na zlatém podnose. Vztahy, sex, drogy, rodina, problémy, úspěch, váha, výšiny i pády, takový je život Leny Dunham a ona z něho čerpá to nejlepší pro své umělecké aktivity. Random House za ní zaplatil 3,7 milionů dolarů. V roce 2015 vychází ve 23 zemích světa.

Ukázka:

Všechno, co jsem jako malá viděla, od Beverly Hills 90210 až po Madisonské mosty, mi vnucovalo představu sexu jako choulostivého, teplým světlem zalitého aktu, při němž dva přesládle se tvářící nešťastníci obdaření dokonale hladkou pokožkou společně dosahují orgasmu a navzájem si u toho funí do obličeje. Když jsem poprvé zažila intimní nahotu, navzdory grotesknosti situace se mi ulevilo, že mě partner neočichává ani mi za zvuku písniček Chrise Isaaka nešmátrá rukama po trupu. Typické filmové pojetí sexu je nejen vulgární, může být i destruktivní. Z televizních romantických komedií k nám stejně jako z pornografických snímků prosakuje poselství, že to děláme skrznaskrz špatně. Že v našem podání není nic tak, jak má být. Povlečení na posteli, pohyby, naše tělo. Když jsem tedy dostala nabídku na vlastní pořad, šla jsem na to stejně jako v posledních pěti letech, kdy jsem spolupracovala s podstatně „nezávislejšími“ produkcemi: prostě jsem se svlékla a vrhla se do akce. Každého to odjakživa zajímá, a tak vám povím, jaké to je ležet v posteli, která se nachází v místnosti plné přihlížejících lidí, a předstírat soulož s někým, koho třeba vůbec neznáte. Z anglického originálu Not That Kind Of a Girl preložila Helena Čížková.

Vychází 23. 4. 2015 ve vydavatelství NOXI za maloobchodní cenu 299 Kč.
 

Lena Dunhamová

HOLKA, A NE LEDAJÁ

Otevřená, šokující, neuvěřitelná, ale pravdivá. Taková je knížka Leny Dunham - Holka, a ne ledajaká (Not That Kind Of a Girl), na kterou čeká celý svět. Debut z pera režisérky, scénáristky, producentky, herečky, ale hlavně hvězdy HBO seriálu Girls přichází, aby zanechal všechny čtenáře s otevřenou pusou. Za svoji práci byla nominovaná na několik cen EMMY a získala dva Zlaté glóby. Teď však přichází jako spisovatelka, která odhaluje své nejhlubší nitro, jak fyzické, tak i psychické. Její styl je přímý, ostrý, vtipný a sarkastický. S humorem sobě vlastním se zpovídá z těch nejtrapnějších i nejdůležitějších okamžiků svého života. Silné scény, které nikoho nenechají chladným; zážitky, které by člověk neprozradil ani nejlepšímu příteli Lena Dunham otevřeně a sebekriticky nabízí na zlatém podnose. Vztahy, sex, drogy, rodina, problémy, úspěch, váha, vzlety a pády, takový je život Leny Dunham a ona z něho čerpá to nejlepší pro své umělecké aktivity i pro knihu Holka, a ne ledajaká (Not That Kind Of a Girl). Random House za ní zaplatil 3,7 milionů dolarů. V roce 2015 vychází ve 23 zemích světa.
 

Úryvek

S Jonahem jsem se seznámila v jídelně. Žádným zvláštním stylem nevynikal, snad kromě toho, že se oblékal jako lesbička středního věku. Byl malý, ale dobře stavěný. (Muži pod metr šedesát pět jsou mi zřejmě shůry souzeni.) Měl na sobě tričko ze středoškolského dne školní hrdosti (střední škola, kde se pořádá den hrdosti? och, jak pozoruhodné!) a u samoobslužného bufetu si počínal velmi umírněně. To se mi líbilo. I místní vegani si totiž většinou naložili talíř tak vrchovatě, jako by co nevidět čekali konec světa, a pak se s plnými žaludky ztěžka vlekli na ubikace. Mezi řečí jsem prohodila, že bych kvůli jednomu novinářskému projektu potřebovala zajet do Kentucky, ale nemám se tam jak dostat, což mě pěkně štve. Jonah mi okamžitě nabídl odvoz. Taková velkorysost mě sice ohromila, ale přece jen jsem se bála absolvovat pětihodinovou cestu s úplně cizím člověkem. Nicméně pětačtyřicet minut sexu s týmž cizincem mi proti mysli nebylo.Usoudila jsem, že největší šanci na tento zážitek získám, když zorganizuju večírek s pohoštěním sestávajícím z vína a sýru. Tak jsem ho uspořádala, a to ve východním křídle kampusu, ve svém pokojíčku o rozměrech dva a půl krát tři metry. Opatřit víno znamenalo sednout v mrazivém počasí na kolo a vydat se do jedenáct kilometrů vzdáleného města Lorain, kde se nacházel nejbližší obchod s alkoholem. Sice tam po mně nechtěli prokázat plnoletost, ale prodali mi jen pivo, takže z plánovaného sýrovo-vinného mejdanu se vyklubala párty se sýrem, pivem a velkou krabicí různě kořeněných slaných sušenek. Jonaha jsem „jen tak mimochodem“zahrnula mezi příjemce hromadného e-mailu, v němž jsem ze sebe udělala rozvernější osobu („Nazdar, lidičky! V úterý večer bych se ráda trochu povyrazila, CO VY NA TO?“), než odpovídalo skutečnosti. Jonah se dostavila neodešel ani poté, co to všichni ostatní zabalili. To už jsem věděla, že spolu dojdeme minimálně až k ošemetné druhé metě. Povídali jsme si, zprvu vcelku živě, a potom naše rozprava nabyla podoby série přerývaných, víceméně nesouvislých a nervózních výroků, jimiž nadměrně stydliví jedinci nahrazují polibky. Nakonec jsem se osmělila a sdělila mu, že otec je malíř a vytváří obrazy obřích penisů. Jonah se zeptal, jestli bych mu je neukázala na internetu, a v tu chvíli jsem se mu vrhla kolem krku a přešla do akce. Během pár vteřin jsem ze sebe shodila halenku, stejně jako při předchozí schůzce s pilotem, což na Jonaha zřejmě mocně zapůsobilo.Pokračujíc ve své smělé krasojízdě jsem se natáhla pro kondom uložený v „prvácké krabičce poslední záchrany“ (ačkoli jsem studovala už druhý ročník a byla si více než jistá, že kdyby nastala apokalypsa, s lacinými slunečními brýlemi, müsli tyčinkou a minibalením leukoplasti si nevystačíme).