Novinka od oblíbené autorky  Marta Kučíková

Novinka od oblíbené autorky Marta Kučíková

Novinka od oblíbené autorky Marta Kučíková

Novinka plná osvěžujícího humoru od oblíbené autorky

Marta Kučíková: Italské trojhubky

Co ukrývá správná italská hospodyňka pod bělostnou zástěrou? Proč si horkokrevní Italové nekafrají vzájemně do práce? Jaká je nejdůležitější rada parádivých šťabajzen? S čím se italští frajeři rádi nimrají a co pyšně vytahují z kapes? Co zaručeně pomáhá na zklidnění rozjitřených nervů? Jak ošálit italského Neptuna? Co je nezbytné zkontrolovat cestou z baru? Proč je většina italských báječných fešand štíhlých a pružných i ve věku nad osmdesát? Jaká je nejspolehlivější finta na bručouny? Proč se nemá při italském klábosení používat ocásek? Víte, co vám jistojistě pomůže po poctivé jídelní náloži? A proč se vyplatí nezanášet? Je typický italský chlapík pod pantoflem, nebo hlava rodiny? Kterýpak dirigent bývá ten nejlidštější? A tušíte, v čem spočívá vaše krása...?

Třetí díl ze série Italských jednohubek, plný jako vždy lehkých, přívětivých a laskavých postřehů okořeněných jemným humorem, od oblíbené autorky bestsellerů o životě na italském maloměstě.

Ukázka z knihy:

Míjeli jsme další výletníky v autech, kteří se kochali z otevřených okýnek jako můj muž. Seděla jsem vedle něj zelená jako sedma. Z předposledních sil jsem se pokoušela navléct úzkou dětskou gumičku na své široké zápěstí. Povedlo se.

Korálek mě ihned začal děsně tlačit, stejně jako celá ta zpropadená černá pružná potvora. Během pár minut mi začala ruka natékat, neb jsem si řádně přiškrtila žílu, tepnu, lymfu a všechno, co ve mně kolovalo. Jako před odběrem krve. K pocitu, že zkolabuju, se přidala i panika, že si v cíli vlastní blbostí sama amputuju tou pitomou černou gumičkou celou ruku. Objem prstů se zdvojnásobil na chlapskou dřevorubeckou XXXL.

Vzpomněla jsem si na rodičovské rady, kterými zahrnuju dítka trpící nevolností: „Zpívat, děti, zpívat vám pomůže!“ Z mého trpícího pohledu se mi nyní tyto rady jevily jako naprosto blbé.

K mému zoufalému Ach, synku, synku se přidal i můj muž. Nadšeně, je to jeho zamilovaná. A s radostí ještě víc řezal horské zatáčky.

Já to vzdala, zpěv i náramek. Tu příšernou čínskou věc jsem servala zuby dolů a vyplivávala roztrhané kousky gumičky. Korálek jsem pravděpodobně spolkla.

Muž mě samozřejmě vůbec nevnímal a stále s chutí zpíval. Po jeho pěti Ach, syncích a pár táborovkách jsem už pomalu dodělávala.

Na mé: „Zastav!“ odvětil pochybovačně, zdali budeme mít dostatek času projít všechny vojenské artefakty a ostatky v muzeu. Nějaké muzeum mi bylo úplně ukradené, nezajímalo by mě, ani kdyby tam vystavovali ostatky moje vlastní.

Naštěstí u další údolní zatáčky se pod vysokou skálou vylouplo místo tak akorát na zaparkování našeho auta, hned vedle obrovského balvanu. Z druhé strany silnice se rozkládala rozkvetlá louka.

Vypotácela jsem se z vozu a pod skálou lehla jako balvan na balvan. Zůstanu tu až do smrti a dál nikam, nikam nepojedu. Jedině po svých, zpátky domů. I kdybych šlapala týden!

Manžel mylně předpokládal, že právě provádím relaxační ásany pro zvýšení svého dlouhodobě skomírajícího libida. Rozradostněně přeskočil silnici na protější kvetoucí palouk, vstříc kráse přírody. S rukama v kapsách se zalíbením hleděl vzhůru ke skalám nad námi a pokračoval ve zpěvu.

Ozvěna jeho hlasu vytvořila velmi silný mnohohlasý chór.

„Slyšíš tu nádhernou ozvěnu?“ volal mezi hlasitým prozpěvováním jakýchsi trudnomyslných kancionálů. Přesto zněl i vypadal zcela jako sameček pěnkavy obecné. Sameček pěnkavy bývá totiž pestrobarevný a v době námluv své peří i zpěv předvádí všem vůkol. Naopak pěnkaví samice je hnědošedá a nevýrazná. A nepředvádí se!

„Umíráám,“ zaúpěla jsem, stále ležíc na balvanu. Brněla jsem celá, ruce, nohy, hlava, vlasy a snad i pěnkaví ocásek.

Zrádná ozvěna mi mé zaúpění vrátila asi stonásobně zpátky.

Bylo to hrozné.

Můj sameček, opojen zpěvem, květinami a horami, se klidně kochal na louce, zatímco já dodělávala na kameni...

Marta Kučíková je oblíbenou autorkou bestsellerů o životě v Itálii. Dle typologie MUDr. Plzáka je prý čistým prototypem „hospodyně, říznuté intelektuálkou", žijící s rodinou v podhůří italských Dolomit, se srdeční slabostí pro rodnou Telč. V roce 2017 se stala Blogerkou roku za rok předchozí, a zároveň získala ještě ocenění Blogerky desetiletí.

Tentýž rok jí vyšla první knížka Italské jednohubky. V říjnu 2018 pokřtila druhou knížku (pokračování svých odlehčených a humorných zážitků) Italské dvojhubky. Třetí knížku, veselé povídání s tradičními italskými recepty Po italsku do hubky, vydala autorka v roce 2019. Všechny uvedené tituly zaznamenaly mimořádný čtenářský ohlas. Vloni jí vyšla čtvrtá kniha nazvaná Z mého severoitalského deníku. Italské trojhubky jsou autorčinou pátou knihou.

Marta Kučíková: Italské trojhubky, ilustrace Ivona Knechtlová, vydává Ikar, 216 stran, doporučená cena 299 Kč