NIKDY JSEM PSA NECHTĚL, DOKUD MĚ NENAVŠTÍVILA JEDNA SLEČNA.

NIKDY JSEM PSA NECHTĚL, DOKUD MĚ NENAVŠTÍVILA JEDNA SLEČNA.

NIKDY JSEM PSA NECHTĚL, DOKUD MĚ NENAVŠTÍVILA JEDNA SLEČNA.

NIKDY JSEM PSA NECHTĚL, DOKUD MĚ NENAVŠTÍVILA JEDNA SLEČNA. A ZŮSTALA. S TÍM PSEM. PROZRADIL NA KŘTU KNIHY MIROSLAVA HRABĚTE HONZA DĚDEK



Miroslav Hrabě, herec, moderátor a nyní také spisovatel, vydal v říjnu v nakladatelství MaHa svou první knihu Psí táta aneb (ne)herec a jeho smečka. Knížku povídek, týkajích se převážně humorných i emotivních příhod, které denně zažívá se svými adoptovanými psy, anebo s ironickou nadsázkou komentujích jeho herecký život, psal mimo jiné také během covidové pandemie, kdy byl nucen kvůli uzavřeným divadlům hledat alternativní zaměstnání. Křest proběhl koncem listopadu v knihkupectví Božská Lahvice v Praze.


ANOTACE: Být psím tátou jsem nikdy neplánoval, ale osud to viděl jinak. Jsem herec, kterej chtěl svoji práci už tisíckrát pověsit na hřebík, protože v tomhle prostředí moc chodit neumím a z určitých lidí a praktik je mi fakt špatně. Nadával jsem na osud, než jsem poznal svoji psí smečku, která mi nedá vydechnout, je všude kolem mě a má mě vycvičenýho. Adoptoval jsem pejsky, které nikdo nechtěl a já s nimi našel štěstí. Miluju je a nedám na ně dopustit. Jsem sice postrach sousedů a veterinářů, noční můra dopravců a pošťáků, ale tak to prostě je. Svoji hereckou práci mám také moc rád, ale často mi dává na frak víc, než ta naše osmičlenná psí rodina. Bláznivá, náročná, ale přesto naprosto oddaná a bezelstná zvířecí parta. Je to život plný emocí, které bych přál všem zažít. Budu moc rád, když Vám naše příběhy vykouzlí úsměv na tváři a možná i slzu v oku.


„Nikdy jsem neměl pejska, dokud jsem neadoptoval manželku,“ komentuje vtipně Miroslav Hrabě skutečnost, že se z něj neplánovaně stal chovatel. „Potom se všechno změnilo a život je úplně jiný. K první adopci přibyla další a teď je těch adoptovaných pejsků pět, dohromady ale osm. Mám tady s sebou naši Kačenku,“ poukázal na francouzského buldočka, o kterého se během křtu starala jeho manželka Tereza. „Kačenka je z množírny a je to snad nejhorší případ vůbec, co jsem kdy viděl. Říkám jí Anděl.“ Autor dodal, že pokud si po přečtení knihy aspoň jeden člověk adoptuje psa, bude mít velkou radost.


Povídkovou knihu doprovázenou veselými i smutnějšími fotografiemi z psího života Psí táta aneb (ne)herec jeho smečka pokřtili kmotři Anežka Rusevová, Markéta Harasimová, Petr Zelenka a Honza Dědek. Ukázky z knihy kmotry nejen pobavily a rozesmály, ale také zabrnkaly na emotivní struny. Všichni se shodli, že být pejskařem je poslání (ačkoli dámy jsou také majitelkami koček).


Kmotři během křtu odpovídali na všetečné otázky moderátora Petra Říbala. Na dotaz, zda má psa, odpověděl Honza Dědek takto: „Já mám takzvaného „vestáje“. To je rasa „vesnické tajemství.“ Nikdy jsem psa nechtěl, ale pak ke mně přišla jedna slečna, zůstala, a s ní i pes. A když potom po roce odešla, i s tím psem, tak se mi strašně stýskalo. Po tom psovi,“ zdůraznil. „A tak jsem našel útulek Tlapky z Korfu a nechal si poslat štěně. Toho vestáje,“ doplnil Honza s tím, že dnes už má i díky nové partnertce psy dva.