Nevidět a neslyšet se nevyplácí

Nevidět a neslyšet se nevyplácí

Nevidět a neslyšet se nevyplácí

Další příběh pro ponaučení nás všech donesla paní Pavlínka. V podstatě neřešila žádné problémy ve své rodině, ani v grafické firmě, kterou s manželem vlastní a spravují už přes 20. let. Trápení jim ale dělá společník, který se distancuje nových projektů a nechce povolit proinvestování. Tak jako většina klientů, přiznala jen polovinu reality a čekala, jestli se v kartách ukáže vše. A ukázalo.

Její dotaz, proč to brzdí jsem obrátila v další dotaz. Jakou smrtelnou nemocí tento člověk trpí? Musela s pravdou ven, že se jedná už o dlouhodobé řešení rakoviny oka a ucha. O oko při poslední operaci přišel… Posteskla si :” Chudák..”

Takže se karty obrátily v terapii, jakož i po většinou a dostalo se mi vysvětlení. ˇPavlínka : ” Když on byl tak úspěšný, kamkoliv přišel, vše dojednal, vše vyřešil a o rodinu se staral a teď tohle..” Po ani ne půlhodinové terapii bylo jasno.

Ano pan XY sice byl velmi úspěšný jak na poli pracovním, tak i soukromém. Ale proto, že námitky se nepřijímaly, obchodník byl tvrdý a šel za výsledkem víc, než za oboustrannou spokojeností. I v rodině se projevila nevole, ne ze strany ženy, která potlesk jeho jakémukoli jednání pojala jako životní úkol. Což je ok, bylo to její svobodné rozhodnutí. Ale dcera se jim údajně vymkla kontrole. Tatínek jim /s manželem/ postavil domek a oni se přestěhovali do Mikulova, pro ně nepochopitelně oblast nevýdělečná, coby malé město. A dům jako dar nepřijali, vazby se pokazily, komunikace jen o svátcích. To byl spouštěč ucha. tatínek nechtěl a neslyšel námitky dcery, protože je odsoudil jako nesmyslné. On to přeci nejlépe vymyslel, zaplatil a teď mu měli být vděčni…tady nastartovala rakovina ucha. Proběhla operace, ucho zůstalo, sluchovod hluchý. Neponaučen řečí těla se rozhodl dceru vytrestat nestýkáním se  a nereagováním na jejich pozvání domů. Naopak  ji vytrestal. Neposlechla jsi, my za tebou a rodinou nebudeme dojíždět a ty taky nejsi zvána, než pochopíš, že já jsem to s tebou myslel dobře. Následovalo oko, rakovina, operace, ztráta oka.

Příběh je otevřený, teď se čeká na to, jestli pantáta dovolí osobitý projev své rodině. To by ho z tenat smrtelné nemoci zachránilo. Problém je ale v tom, že už se rozhodl umřít, proto nechtěl do nových projektů vstupovat, aby po jeho možné rychlé smrti rodině nezůstal závazek v podobě zainvestovaného projektu, který by nedokončil.

Změnit myšlení tohoto šedesátníka, si myslím, bude složitější, než jeho dobrovolná smrt. Vám tento případ, doufám, otevřel oči i uši pro vaše okolí. Mějte sílu a úspěch, ale nikdy se prosím nezapomeňte otočit po tom, co po vás zůstává.