Nebuďme lhostejní k trápení zvířat!

Nebuďme lhostejní k trápení zvířat!

Nebuďme lhostejní k trápení zvířat!

Pomozte naplnit misky v útulcích i Vy!

V České republice je aktuálně zhruba 7 000 psů a koček, kterých se majitelé zbavili. Provozovatelé útulků se jim snaží domov nahradit a poskytnout jim navíc chybějící lásku a péči. Často tak činí s vypětím sil a financí. Zabezpečit někdy až 150 zvířat v jednom útulku není totiž lehký úkol. Proto vznikla kampaň „Pomozte naplnit misky v útulcích“, která již šestým rokem vybraným a prověřeným útulkům daruje krmivo a tím jim umožňuje ušetřené finance investovat jinde. Pomoci můžete také Vy! Stačí v období od 18. srpna do 2. listopadu nakoupit výrobky Pedigree® a Whiskas®. Pro útulky znamená kampaň opravdu hodně, za ušetřené finance, které by jinak vydali za krmivo, mohou postavit nové kotce či zaplatit veterinární péči.

Kampaň „Pomozte naplnit misky v útulcích“ byla poprvé spuštěna v roce 2009 a s přibývajícími lety se daří plnit čím dál více misek. V loňském roce bylo do vybraných útulků věnováno 687 812 misek psího a 636 643 misek kočičího krmiva. Během pětiletého působení je to přes 200 tun krmiva značek Pedigree® a Whiskas®.

 

Milovnice koček v boji proti lhostejnosti - rozhovor s paní Ditou

Paní Dita letos opět podporuje kampaň „Pomozte naplnit misky v útulcích“ a kupuje produkty značky Whiskas pro své tři mazlíčky, kočičky Rozárku, Sárinku a Damiána. Se svým přítelem se o kočičí rodinu stará víc jak rok. Prozradila nám, jak se k nim kočičky dostaly a jaký byl jejich osud.

Paní Dita pracuje v mezinárodní bance, která jednou ročně organizuje dobrovolníky, kteří jdou pracovat do neziskové organizace a pomáhají potřebným. Tuto firemní aktivitu vítá a účastní se jí pravidelně. Jednou ji napadlo, že by mohla spojit svou lásku ke kočkám s dobrým úmyslem a vypomoci v nějakém útulku pro kočky: „Kočky zbožňuji odmala, celý život je mám kolem sebe. Proto mě napadlo pomoci nějakému kočičímu útulku. Úplnou náhodou jsem se seznámila s paní Hankou Janišovou z útulku Kocour Felix a v rámci naší zaměstnanecké akce jsem tam jeden rok zašla na výpomoc. Od té doby tam chodím vypomáhat, jak mi to čas dovolí.“ Práce v útulku zahrnuje úklid kotců, čištění kočičích záchodů, roznášení krmiva a především mazlení a hlazení. V útulku je zhruba 150 kočiček a bohužel není v silách zaměstnanců útulku se všem věnovat tak, jak by si zasloužili. Proto každou pomoc velmi oceňují. „Když vejdete do místnosti, většina kočiček se k vám přihrne a začne se předvádět a mazlit, jelikož ví, že přišel potenciální nový páníček. Hned při první návštěvě mi bylo jasné, že si odtud nějakou kočku odnesu,“ směje se paní Dita. „Při mé druhé návštěvě mi do oka padlo malé plaché kotě, které, když jsem se k němu přiblížila, hned utíkalo, bálo se. Bylo to zhruba měsíční koťátko, které by mělo být ještě se svou mámou. Strašně mi ho bylo líto.“ Paní Dita koťátko pojmenovala Rozinka a doma oznámila, že budou mít přírůstek do kočičí rodiny. S přítelem už pečovali o strakatou kočičku Sárinku. „Přítele jsem přesvědčovat nemusela, ale měl zpočátku trochu obavy, jak to u nás bude s dvěma kočkami vypadat. Bál se, že Sárinka bude trpět. Byla v rodině první a byla vlastně jedináček. Obávali jsme se, jak bude reagovat, když jí přibyde další kočka do revíru, že si bude myslet, že ji nemáme rádi. Ale nakonec v útulku to byl právě můj přítel, kdo rozhodl, že si s sebou domů vezmeme Rozinku a dokonce i jejího kamaráda Damiána.“

V den, kdy si pro Rozinku s přítelem přijeli, totiž zjistili, že si Rozinka v útulku našla kocouřího kamaráda. Malému kotěti se v útulku říkalo Mourek z Libčic. „Mourek si nás hned obmotal kolem prstu. Především mého přítele. V den, kdy jsme si pro Rozínu přijeli, přišel k mému přítelovi, sedl si před něj a zamilovaně na něj hleděl“. Přítel se na mě pak koukl a řekl: „A nevezmeme si spíš tohohle kocoura? Já si pomyslela: Ježíšikriste, já nemůžu mít přeci tři kočky!“ usmívá se Dita. Za žádnou cenu nechtěla Rozinku nechat v útulku, ale bez jejího kočičího kamaráda by to také nešlo, nechtěli je rozdělit. „Samozřejmě jsme si je nakonec vzali oba“, směje se Dita. Mourek z Libčic byl přejmenován na Damiána a se svou novou kočičí rodinou teď bydlí v centru Prahy. „Tři kočky už je velká zábava. Často koukám, kde kdo je a najdu třeba jen dvě, třetí pak hledám (směje se). Jsem moc ráda, že jsme si je vzali. Je tu teď veselo.“

Paní Dita má pro kočky velkou slabost a snaží se pomáhat, kde může. Ve dvoře domu, ve kterém žije, se spolu s ostatními obyvateli domu stará o zhruba 14 kocourů a koček. Chodí je krmit a v létě dokonce pomáhala organizovat odchyt za účelem kastrace. „Snažím se pomoci, kde mohu. Osobně jsem moc ráda, že funguje kampaň „Pomozte naplnit misky v útulcích“. Útulky jsou bohužel plné krásných psů a koček, kteří nemají domov a lásku. Nebuďme proto lhostejní a nakupujme výrobky Pedigree a Whiskas. Útulky díky kampani získají krmivo a za ušetřené peníze mohou svým svěřencům zaplatit veterinární péči či jim vystavět nové kotce.“

V Libčicích se střílelo

Libčice nad Vltavou – Neznámý pachatel na podzim loňského roku z doposud neznámých důvodů střílel po koťatech, které někdo vyhodil na ulici. Kočička Rozinka a její kamarád kocourek Mourek se v této oblasti snažili najít úkryt a schovat se před deštěm. Dvojice koťat naštěstí vyvázla bez vážnějšího zranění, Mourek měl jen středně těžkou ránu na oušku. Po pachateli pátrá Policie České republiky.