Mirka Skočílková: KDO VĚŘÍ NA ZÁZRAKY

Mirka Skočílková: KDO VĚŘÍ NA ZÁZRAKY

Mirka Skočílková: KDO VĚŘÍ NA ZÁZRAKY

Neobyčejný román o lásce a dalších obyčejných úskalích života

Mirka Skočílková: KDO VĚŘÍ NA ZÁZRAKY

Gábina je docela obyčejná holka z malého města, studuje vysokou školu, má skvělého kluka a velké plány do budoucna. Co víc si přát? Jenomže život není vždycky růžový. Jednoho dne zjistí, že láska jejího života není vlastně tak dokonalá, jak si původně myslela. Lépe řečeno, ona pro něj není ta jediná na světě…

Naštěstí je tu Jakub, který má oči jen pro ni. Po počátečním odmítání se pomalu sbližují a Gábina postupně zjišťuje, že Jakub je ten pravý. Svatba a dvě děti na sebe nenechají dlouho čekat a Gábina i Jakub se ocitají ve víru rodičovských povinností a partnerského života. Najednou řeší spoustu patálií, které běžně partnerství doprovázejí, a do jejich vztahu nenápadně proniká všednost. Některé problémy jsou však horší než jiné...

Ukázka z knihy:

„Haló, je tam někdo?" pokusím se příchozího kontaktovat a zabuším pěstí do dveří. Můj hlas se rozléhá a musí být slyšet až na chodbu.

Botky přestanou šoupat po dlaždicích a zastaví se. Ticho.

„Prosím, pojď mi pomoct," zaúpím nešťastně. To je situace! „Zvedni tu kliku ze země a zasuň ji do dveří, prosím.“

Ticho. Pak botky odběhnou. Konec mým nadějím. Zoufale zalomcuju dveřmi, jestli si to mé věznění třeba nerozmyslely, a nakonec do nich vztekle praštím pěstí.

„Je tam někdo?" uslyším mužský hlas nejspíš až z chodby. Vysvobození se blíží!

„Jsem tady, úplně vzadu, zabouchnutá,“ křičím co možná nejhlasitěji, aby mě ten člověk slyšel a neutekl jako před chvílí malý zbabělec.

„Zabouchnutá do koho?" ozve se hlas už blíž. A taky smích. Je mi jedno, jak moc se mi ten někdo bude smát, hlavně když mě co nejdřív vysvobodí. Dotyčný zastrčí do dveří vypadlou kliku. Už se vidím venku, když vtom… nic. Dveře nechtějí povolit. „Vy jste se zamkla?"

„Ne, určitě ne,“ mumlám si pro sebe a snažím se otáčet zámkem. Jenže ten se protáčí, jak se mu chce. Zuřivě se ho snažím přemluvit, ale jen si u toho zlomím nehet.

„Nesnažte se, musel zapadnout zámek," uklidňuje mě mužský hlas za dveřmi. „Chvíli počkejte, zajdu si pro vrtačku."

Kroky se vzdalují, zas zůstávám sama. Zoufale si sednu na záchod a poslušně čekám na svého zachránce. Za chvíli přijde a s obrovským hlukem vrtačky, který se ve velké místnosti rozléhá silou sirény, je záchranná akce zahájena. A pak, jako mávnutím kouzelného proutku, se ty proklaté dveře otvírají. Pomaloučku, polehoučku. Za nimi stojí můj osvoboditel s vrtačkou v ruce. Nevím, jestli je překvapenější víc on nebo já, ale na zlomek vteřiny oba zůstaneme s otevřenou pusou.

„Jakub?" vzpamatuju se o něco rychleji. Jemu to trvá o trochu déle.

„Gábina?" nechápe stejně jako já. „Co tu děláš?"

Mirka Skočílková (*1982) se narodila v roce 1982 ve Vysokém Mýtě, ale vyrostla v Luži. Vystudovala na Přírodovědecké fakultě Univerzity Palackého v Olomouci matematiku a geografii a v současnosti učí na Střední pedagogické škole v Litomyšli. Ráda čte, cestuje, v zimě lyžuje a v létě jezdí na kole. Žije ve Skutči a má dvě děti. Během roku se věnuje hlavně matematice a souvisejícím aktivitám, jako jsou semináře, soutěže či doučování. Psaní knih je pro ni nutný relax, kterým dokonale vyvažuje část svého čísly naplněného života. Do šuplíku psala již v mládí, ale její první knihou, která jí vyšla, byla až Violka (2019). Vždycky, když se jí někdo zeptá, jestli opravdu píše knihy, pohotově odpoví: „Ano, ale nejsou to sbírky úloh."

Mirka Skočílková: Kdo věří na zázraky, vydalo nakladatelství Ikar, 376 stran, doporučená cena 299 Kč