MARTIN STRÁNSKÝ: „DR. HOUSEOVI MŮJ CYNISMUS  V HLASE SEDÍ.“

MARTIN STRÁNSKÝ: „DR. HOUSEOVI MŮJ CYNISMUS V HLASE SEDÍ.“

MARTIN STRÁNSKÝ: „DR. HOUSEOVI MŮJ CYNISMUS V HLASE SEDÍ.“

Za propůjčení hlasu Hughovi Lauriemu alias Dr. Housovi získal Martin Stránský(44) několik prestižních dabingových ocenění. Málokdo tuší, že si kvůli němu změnil hlas a se zástavou krváceníby měl možnáv praxi problém.

 

Postavu Dr. House mluvíte hlubším hlasem, než je váš normální. Jak to?

„Zkoušel jsem, co by tépostavě nejvíc svědčilo. Výsledkem byl takovýlehkýbručák, asi o půl tónu nižší, nežmluvím běžně. Myslím, že k povaze House ten cynismus v hlase pěkněsedí. Velkáklika byla, že na seriálu od začátku do konce dělala stejnáparta. Úpravce, poradce, překladatel, režisér. Za těchšest let to nikam neuhnulo, cožje v tomhle případědobře.“

Dr. House byl sice sympaťák, ale dost často jízlivý a nepříjemný člověk…

„Co si budeme povídat. Myslím si, že v českém ani americkém zdravotnictvíby takovýčlověk fungoval nemohl. Američani jsou schopni dát k soudu továrnu na mikrovlnky za to, že v návodu chybízákaz vkládánízvířat a oni v níchtěli usušit psa. Na člověku, jako je Dr. House, by si vyloženězgustli a nemocnice byl prodělávala jen na soudech. Ale jako s člověkem bych se s ním docela rád potkal.“

 

Hughovi Lauriemu postava Dr. House změnila život. Stal se z něj nejsledovanější a nejlépe placený televizní herec planety. Co vám?

„Kéžby! Je pravda, že jsem se docela festovnězviditelnil, i kdyžto šlo ruku v ruce s dalšími rolemi. Za jeho dabing jsem každopádnědostal dvěceny Františka Filipovského, jednu od divákůa od odbornéporoty. Cožje taky super, ale je to dvousečné. Doteďpo mněchtějí, abych třeba reklamy namlouval jako House, přitom tomu někdy vůbec nepodřídítext.“

Jste teď zaškatulkovaný jako televizní lékař?

„Asi ano. Mění se to. Jeden čas jsem byl pořád estébák nebo německývoják, cožchápu. Kdyžnasadím německýblembák, tak s tímhle ksichtem fakt vypadám, že jsem se narodil někde u Efrurtu… Na divadle jsem jeden čas zase hrál samé vrahy, teroristy, ničitele, zoufalce, alkoholiky, feťáky - prostětotálníztroskotance. Trvalo to asi čtyři roky a nebyl jsem schopnýse z toho vymanit. Teďjsem zase za klaďase.“

Stal se s z vás poučený lajk, který lidem radí ohledně zdraví?

„Naštěstíne. Snažím se tyhle věci striktněoddělovat od života. V momentě, kdy přečtu text, otočím stránku a zapomenu, co jsem říkal.“

Byl byste aspoň schopen poskytnout první pomoc?

„Předpokládám, že ano. Jen nevím, jestli bych za to vděčil Houseovi nebo brannévýchověze školy. Můžu si myslet cokoliv, ale kdybych se setkal se zlomenou nohou, ze kteréstříkákrev, nevím, co by to se mnou udělalo. Možnáten šok přijde ažpotom a člověk jednáintuitivněa krvácenízastaví. Snad.“

Která scéna ze seriálu vám nejvíc utkvěla v hlavě?

„Díl, kterýse odehráváúplněmimo nemocnici. House jim radípo telefonu odněkud z letiště. Byl to od scénáristůdobrýfór - absolutněk ničemu nemápřístup, je tisíce kilometrůdaleko a všechno děláodhadem.“

Nechyběl vám Dr. House, když seriál skončil?

„To víte, že jo! Přece jen jsme spolu nějakýten pátek strávili. Na druhou stranu chápu HughaLaurieho - nekonečnéseriály jsou velkýmasakr. Poslednídvěsérie užse začaly rozmělňovat a neníse čemu divit. A to si myslím, že američtíscenáristi jsou ještěo řád jinde nežti naši.“

Jaký byl nejoblíbenější dabér vašeho dětství?

„Ježíš, těch bylo. Jako špunt jsem nejvíc ulítával na Mrazíkovi. Pak si pamatuju Pipi dlouhou punčochu a seriál Svědectvíbarevného ostrova s hrdinkou Skrolan. Nesmírněměbavil i francouzskýseriál Bella a Sebastián. Hodněse mi líbily nedělnírozhlasovépohádky k obědu. Z hlasůbyl pro měhvězdou třeba Sváťa Sejk nebo Jan Tříska, Boris Rösner…“

Říkalo se, že český dabing patří mezi světovou špičku. Platí to stále?

„Chci doufat, že kvalita úplněnepoklesla. Bohužel jsem byl v několika studiích, kde to nestálo za nic. Funguje to, kdyžzadavatelédodají peníze, kteréjsou pro dabing nezbytné. Nejhoršíje ořezávání- na překladatelích, úpravcích, pak se to přesune i na nás herce…A ve finále to stojíza houby.“

Jaké seriály vás osobně baví nejvíc?

„Třeba Myšlenky zločince a různé detektivnísérie. Svého času jsem hltal i Červeného trpaslíka, cožje zaseúplnějinýrank. Některékultovnívěci jsou opravdu zábavné, a to fest.“

Hugh Laurie se stále více prosazuje jako hudebník. Jak jste na tom s muzikou?

„V době, kdy mělákal spíšsport, jsem byl nucenýhrát na klavír. O víkendu jsem musel cvičit a nějak se zapšknul. Na druhou stranu mi nedělalo problém hrát a zároveňsi číst knížku, anižby naši něco poznali. Bohužel měale prokoukla profesorka. Místo piana mám teďdoma staréharmonium. Mám pocit, že bylo součástínějakého dědictví. Zčásti je funkční, ale potřebovalo by malou rekonstrukci.“

Jak budou vypadat vaše letošní prázdniny?

„Práci se pokusím udržet v rozumných mezích a hlavněužse vidím na chalupěse svojírodinou.“