Legendární šachové souboje

Legendární šachové souboje

Legendární šachové souboje

Šachy neboli šach (z perského šáh, panovník) jsou desková hra pro dva hráče, které snad zná každý. V dnešní soutěžní podobě jsou zároveň považovány i za odvětví sportu. Moderní forma vznikla v 15. století v jižní Evropě úpravou perské šachové hry šatrandž, následníka staré indické hry čaturanga. Asi nejznámějšími mistry světa v této hře jsou Anatolij Karpov a Garry Kasparov. Na Prima ZOOM se podíváme nejen na jejich herní souboje, ale i zajímavé životy a rozdílné osobní postoje na pozadí světových událostí.

Nejen šachové bitvy na Prima ZOOM:

13. 8. 21.00 Karpov vs. Kasparov

20. 8. 21.10 Karpov vs. Korčnoj

Karpov vs. Kasparov (repríza pátek 16. 8. v 14.30)

Anatolij Karpov a Garry Kasparov bývají považováni za nejlepší šachisty 2. poloviny 20. století. Od roku 1984 do roku 1990 mezi nimi probíhal boj o světové prvenství. Celkem o titul mistra světa bojovali pětkrát. Když v roce 1972 Američan Fischer porazil Spasského, Sovětský svaz horečně hledal mladého talentovaného hráče, který by opět dosáhl na šachový trůn. Stal se jím Anatolij Karpov, se kterým Fischer téhož roku kvůli svým přemrštěným požadavkům kontumačně prohrál.

Karpov se narodil v roce 1951 v rodině dělníka, který to dotáhl na inženýra, a ženy v domácnosti. Ve 12 letech byl přijat na Botvinnikovu šachovou školu a brzy zahájil svou šachovou kariéru. V roce 1976 tajně vyjednával s Fischerem v Tokiu o uspořádání zápasu, což trenér sovětského týmu Nikitin nahlásil úřadům. Karpov zuřil a dosáhl toho, že Nikitin o funkci přišel.


Garry Kasparov byl synem Žida a Arménky; oba rodiče byli ropní inženýři. Kvůli svému původu se netěšil velké přízni oficiálních míst, což ovšem nebyl případ Karpova, který byl všemožně podporován. Za Kasparovem stál naopak místopředseda vlády a vlivný muž Ázerbajdžánu Hejdar Alijev.

V září roku 1984 byl uspořádán první zápas mezi oběma šachisty o titul mistra světa. Vítěz musel vyhrát šest partií. Stály proti sobě dvě naprosto odlišné osobnosti: ukázněný a dokonale se ovládající Karpov, přívrženec režimu, a rebel Kasparov, vznětlivý a psychicky nestálejší. Po prvotních úspěších Karpova, který dosáhl poměru 5:0, se Kasparov vzpamatoval a vyhrál první partii, po níž následovala řada remíz. Naprosto vyčerpaný Kasparov tedy uvítal rozhodnutí sovětské sportovní nomenklatury utkání zastavit. Oznámil to filipínský prezident FIDE Campomanes, Kasparov se ale proti tomuto rozhodnutí veřejně ostře vyjádřil. Byla to první podobná vzpoura sportovce v dějinách Sovětského svazu, a to přesto, že Kasparov nakonec ukončení podepsal.

O sedm měsíců později se mělo konat nové finále, to už se ale dostal k moci Gorbačov a byla zahájena perestrojka. Kasparov poskytl rozhovor německému Spiegelu, což bylo považováno za neslýchaný krok. Utkání mezi oběma mistry začalo 3. září 1985. Karpov si věřil natolik, že trénink podcenil, zatímco Kasparov tvrdě dřel a nakonec také zvítězil. Bylo mu pouhých 22 let. Zcela nečekaně dostal velmi brzy Karpov povolení vyzvat Kasparova na nové utkání, které začalo v červenci 1986 v Londýně, kde Kasparova přijala Margaret Thatcherová, a pokračovalo v Leningradu. Tam bylo doprovázeno nechutnými intrikami, a Kasparovův tým dokonce došel k přesvědčení, že ho infiltroval špion. Zdálo se totiž, že Karpov po určité době opakuje Kasparovovy tahy a třikrát za sebou Kasparova porazil, což se zatím nikdy nestalo. Jako zdroj informací byl nakonec usvědčen jistý Vladimirov, člen Kasparovova týmu, což ale tým protivníka vždy považoval za pouhou báchorku. V roce 1987 došlo k dalšímu utkání o titul, tentokrát v Seville, kde jednotlivé zápasy přenášela v přímém přenosu španělská televize. Kasparov si i tentokrát dokázal svůj titul udržet. Situace v zemi se ale mezitím změnila, perestrojka byla smetena, a zatímco Kasparov pořádal exhibice a konference, mezi lidmi zavládl hlad a nespokojenost.

V roce 1990 se v New Yorku, a posléze v Lyonu ve Francii, odehrálo poslední utkání „dvou K“, jak se šachistům přezdívalo. Kasparov hrál pod starou ruskou vlajkou – nakonec ale kvůli protestům museli oba hráči uzavřít kompromis a své vlajky odstranit – a vyhrál těsným rozdílem 12 a půl proti 11 a půl bodu. Bylo to jejich poslední střetnutí. Pak došlo ke zhroucení Sovětského svazu a oba muži nastoupili zcela opačné cesty. Zatímco z komunisty Karpova se stal poslanec a věrný zastánce Putina, Kasparova několikrát zatkli na demonstracích proti režimu, v roce 2007 strávil dokonce pět dní ve vězení. Karpov, jemuž se nepodařilo ho tam navštívit, protože trest považoval za příliš přísný, mu alespoň poslal šachový časopis.

Karpov vs. Korčnoj (opakování pátek 23. 8. v 14.30)

V létě roku 1978 se odehrál jeden z nejúžasnějších sportovních příběhů, o kterém se nikdy nemluvilo… Až dosud. Poté, co Fischer porazil Spasskyho na Světovém šachovém šampionátu v roce 1972, začali Sověti podporovat loajálního člena komunistické strany Anatolije Karpova. Šlo o jedinou věc: znovu získat vážený titul. Fischer odmítl obhájit svou výhru, a tak byl Karpov vyhlášen šampionem. Jenže jeho první následující souboj se odehrál proti Viktoru Korčnojovi, hlasitému kritikovi sovětského režimu a proslulému uprchlíkovi na Západ. Zatímco tito dva velcí rivalové sváděli nesmiřitelný souboj nad šachovnicí, jejich týmy stály proti sobě v tajné válce, do které se zapletli špioni, parapsychologie, šifrované jogurty, agenti KGB, výhružky smrtí, a dokonce tajuplná sekta obviněná z vraždy.

www.prima-zoom.cz – unikátní online magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc