KGB a největší záhady na Prima ZOOM

KGB a největší záhady na Prima ZOOM

KGB a největší záhady na Prima ZOOM

Díky Prima ZOOM odhalíte zákulisí KGB. Česky zkratka označuje Výbor státní bezpečnosti, hlavní sovětskou tajnou službu, která současně plnila úkoly špionáže, kontrašpionáže a tajné policie v Sovětském svazu. Kromě těchto oborů pod ni ještě spadala některá odvětví vojenského výzkumu. Byla pověřena zpracovávat všechny zpravodajské informace, tedy přibližně to, co ve Spojených státech prováděla CIA nebo oddělení kontrašpionáže FBI. Jako tajná služba byla pověřena také potlačováním politické opozice, včetně rozsáhlého použití násilí a provokatérů. Organizace vznikla 13. března 1954 a zanikla 6. listopadu 1991. Po rozpadu SSSR se následnickou organizací stala FSK (Federální služba kontrarozvědky), která byla 3. dubna 1995 přejmenována na FSB (Federální služba bezpečnosti Ruské federace). A rozluštíme ještě několik záhad.

Odhalte díky Prima ZOOM pár tajemství:

Od 9. 2. 20.00 – KGB: meč a štít

Od 12. 2. 23.05 – 10 největších tajemství a záhad

KGB: meč a štít (3 díly, reprízy v pátek ve 13.25)

1. díl (9. 2.): V prvním dílu zamíříme do archivů, a zároveň vyslechneme lidi, kteří se stali oběťmi jednání KGB. Tato tajná zpravodajská služba je sice spojována s násilím a donucovacími metodami, její členové ale prokázali i jisté kvality. KGB se původně jmenovala Čeka, založil ji Lenin a její členové si i po přejmenování říkají čekisté. Prvním velitelem byl Felix Dzeržinskij, členy byli komunističtí revolucionáři, kteří byli pro změnu ochotni obětovat cokoliv, i národ. Do KGB se chtěl přihlásit i mladý Vladimir Putin, raději mu ale doporučili, ať pokračuje ve studiu. Rekruti, kteří se dostali do služeb KGB, prošli cvičeními, a to včetně výslechových metod. Dzeržinskij byl stále obezřetný a měl dobře ukrytou kancelář, sám prohlásil, že představují nezbytný organizovaný teror. Sabotéry viděli všude, a při „rudém teroru“ 1918–1920 popravili přes 100 000 lidí! Dzeržinskij organizoval masové vraždy, přitom se chtěl původně stát knězem. Naopak vznikly protináboženské zákony, kostely byly ničeny, majetek zabavován. Čeka některé kostely předělala na koncentrační tábory. Když Lenin zemřel, přičinil se i Dzeržinskij k tomu, aby jej nahradil Stalin. Vznikly gulagy a KGB je zásobil lidmi. Brzy se z nich staly jakési tábory na zlepšení či změnu ekonomiky. Lidé tu ale za drsných podmínek umírali ve velkém. Přitom k tomu, aby byl člověk zatčen, stačilo říct vtip. 99letá žena líčí, jak se to přihodilo jí samotné – jednou pozdě večer si pro ni za pouhý vtip o květinách přišli, stačila k tomu jediná věta: „Celý svět zbrojí, zatímco my sázíme květiny.“ Porodila ve vězení, ale kvůli komplikacím o dítě přišla. Poté strávila osm let v gulagu. Stavěla železnici, sekala dřevo a vysoušela bažiny. Během více než šedesáti let v gulazích těžili bolševici z nucené práce. Ta byla těžká, v krutých podmínkách a bez řádné lékařské péče. Disident Kovalev, který byl aktivistou za lidská práva, líčí svůj pobyt ve vězení a gulagu, hovoří i o dalších, kteří protrpěli celý život. Stalin soudil, že jde vývoj ekonomiky a industrializace pomalu, odehrál se „Šachtarský monstrproces“, při němž byli odsouzeni a uvězněni další lidé. Někteří byli ihned popraveni, další šli do gulagů. V roce 1936 se také odehrála Velká čistka, Stalin sám podepisoval zatýkací listy pro vedoucí představitele strany. Zbavit se kohokoliv a zamést své chyby bylo tak snadné. Byla vydávána pouhá čísla, kolik má být zatčeno lidí jakožto spiklenců bez opodstatnění a důkazů. Probíhaly také hromadné popravy, vězni už cestou na popraviště dýchali výfukové plyny z vozu. V podstatě se všichni udusili. V letech 1937 a 1938 bylo popraveno téměř 700 000 lidí. Přes milion jich bylo posláno do gulagu. Šéf KGB Ježov zastával názor: „Raději deset nevinných než jediný špion“. Nakonec byl sám zatčen a popraven. Nahrazen byl Lavrentijem Pavlovičem Berijou, který propustil statisíce politických vězňů. Roku 1936 začalo být zřejmé, že německé zbrojení je o krok napřed, 1939 uzavřeli mírovou dohodu a shodli se na rozdělení Polska. To bylo napadeno a Berija měl novou roli – likvidaci polských válečných zajatců. SSSR tak nebyl o nic lepší než Hitlerův režim. Tři dny před napadením SSSR Německem byl Stalin varován špehem, ale nevěřil mu. 22. června 1941 se Hitler vydal na Východ a Sověti byli nepřipraveni. NKVD likvidovalo na ústupu vězně, mělo vyčistit věznice. Všichni sovětští obyvatelé měli za povinnost sloužit armádě – prací, špionáží apod. Jaké podmínky panovaly v SSSR, dokládají statistiky – za války zemřelo asi 27 milionů lidí, z toho asi 18 milionů civilistů. Ochrana vlasti za jakoukoli cenu byla prioritou. V dubnu 1945 byl Hitler téměř poražen. Sověti dobyli Berlín a válka byla u konce. Stalin byl opěvován, stejně jako bezpečnostní služby. Berija byl povýšen na maršála. Jeho práce neskončila s válkou, nadále pokračoval ve špionáži a vývoji nových jaderných zbraní. Začala tak studená válka.

2. díl (16. 2.): Pokračuje ve výčtu aktivit KGB. Vracíme se na konec 2. světové války, kdy si Amerika myslela, že Stalina ohromí jadernou zbraní. Ten měl ale dávno informace od špionů, a tak nebyl nikterak zaskočen. Naopak v té době již pracoval na projektu Enormous, na starost jej měl šéf bezpečnosti Berija. Díky USA použili zpětné inženýrství, Igor Kurčatov vedl vývoj a studoval dokumenty od špionů na Západě. V srpnu 1949 provedli Rusové první pokus v Kazachstánu, jejich jaderná bomba byla téměř dokonalou replikou té americké, která dopadla na Nagasaki. Bomba fungovala a zprávy šokovaly USA, které netušily, jak je mohli v SSSR tak rychle dohnat. Špióny však měli přímo u vývoje (Klaus Fuchs). Stalin zemřel roku 1953 a Berija věřil, že je jasným nástupcem. Předběhl ho ale Nikita Chruščov, který s podporou armády převzal moc. Beriju nechal zatknout za spolupráci s nepřítelem a po soudu ho dal popravit. Zdokumentováno to však není. Chruščov dále eliminoval moc státní bezpečnosti, propouštěl Berijovy lidi, a veřejnosti tak zajistil větší svobodu. Bezpečnostní služby však ve svých aktivitách pokračovaly, našly si i jiné metody, jak lidi mučit, zastrašovat a zlomit. Chruščovův příslib reformy (1954) vzbudil v mnoha vězních naději a způsobil povstání, vězni se ale setkali s krutým potlačením – střelbou do jejich řad. Roku 1962 dosáhla studená válka svého vrcholu, právě špioni KGB hráli zásadní roli a varovali SSSR před odpálením raket z Kuby. Věděli, jaké by to mělo následky. Kennedy nabídl odstranění zbraní z Kuby, výměnou za nenapadení. Sám musel odstranit zbraně z Turecka. Nakonec se naštěstí strany dohodly. Zásadní byla pětice špionů, přezdívaná cambridgeská pětka. Ta působila v Británii, přitom donášela Rusům. Byli ale vyzrazeni, v 60. letech museli uprchnout. Cambridgeská síť tak byla rozpuštěna, po letech vyzradili, jaké bylo jejich poslání, jak dokázali proniknout k mnoha informacím. Později se do čela bezpečnostních složek dostal Andropov, který zahájil reorganizaci, a zároveň rušil mnohé svobody, získané za Chruščova. Během Pražského jara došlo k invazi do Československa a potlačení reformistického hnutí v srpnu 1968. V roce 1975 Sovětský svaz souhlasil s Helsinskou dohodou, mimo jiné pojednávající o lidských právech. Disidenti založili skupinu, která měla Západ informovat, když SSSR dohodu poruší. Jednoho ze zakladatelů této skupiny KGB sledovala, zastrašovala, nakonec zatkla a zavřela na sedm let do sibiřského pracovního tábora. Šéf KGB Andropov zavedl nové tresty – uvěznění nikoli do gulagů, ale do psychiatrických léčeben. Disidenti pak měli diagnostikovánu novou nemoc – stagnující schizofrenii. Počet disidentů přibýval, ale ekonomika stagnovala. Modernizace vázla a hrozila válka s Afghánistánem. Nestabilitu řešilo Rusko vysláním vojáků, ti tu ale nakonec strávili deset let a 15 000 jich tu padlo. Na vrcholu války, v roce 1985, přišel Gorbačov s novou reformou, to byla konečně šance pro Rusko posunout se vpřed. Vše se ale změnilo 26. dubna 1986, kdy došlo k výbuchu v Černobylu. Aktuální byly problémy s radiací, SSSR se ale neobtěžoval ani varovat své obyvatele. Až několik dní poté bylo zveřejněno, co se vlastně stalo. Předchozí varování i ze strany KGB nebyla vyslyšena. I v CIA měla KGB špiona, získávali tak důležité informace, naopak americké spojky byly zlikvidovány. Zrádce „Nightmover“ páchal Američanům obrovské škody, FBI ho musela objevit a jeho aktivity ukončit. Byl to Eldridge Ejms, který se dlouho nejevil jako podezřelý, a dokonce dvakrát prošel detektorem lži. Prozradil ho životní styl, podezřele luxusní na státního zaměstnance. Důkazy jeho donášení našli v jeho odpadcích. Dopaden byl po devíti letech spolupráce pro SSSR. Dostal doživotí bez možnosti odvolání.

3. díl (23. 2.): Vracíme se do léta 1991, kdy byly vydány nové rozkazy a byly zjevné přípravy na represe. Předseda KGB Vladimir Kručkov zajistil 250 tisíc pout a 300 000 zatykačů. Tanky vyjely do ulic a vyhlášen byl mimořádný stav. Gorbačov se ocitl v domácím vězení na Krymu, započal puč a lidé vyrazili do ulic. Celou noc panovala patová situace, další den Boris Jelcin vystoupil s projevem a bylo jasné, že puč se konat nebude. Gorbačov se vrátil do Moskvy, vůdci převratu byli zatčeni, jeden z nich raději spáchal sebevraždu. Socha Felixe Dzeržinského byla symbolicky svržena, SSSR se rozpadl a Gorbačova vystřídal v čele Ruska Boris Jelcin. Ten také rozpustil KGB do několika částí, které mohl lépe kontrolovat. Zároveň se zbavil mnoha nebezpečných lidí. Rozhodl se pro rozsáhlou privatizaci, ale na to nebyli obyčejní lidé připraveni. Ti znalí se brzy stali miliardáři, zatímco běžný lid se snažil jen nějak přežít. Kriminalita vzrostla a po Rusku řádila mafie. Nasazena byla zvláštní skupina FSB. Došlo také k přebírání podniků, zakládány byly soukromé bezpečnostní služby, což byla příležitost pro bývalé funkcionáře KGB. Podplukovník Vladimir Putin využil vývoje, vrátil se do Petrohradu a nastoupil na radnici. Stal se poradcem pro mezinárodní záležitosti. Všiml si ho oblíbený starosta Sobčak, Putin se stal jeho vyjednavačem. Všude v Rusku byly problémy i s tak obyčejnými věcmi, jako jsou potraviny. Fungovalo to jen v Petrohradu, kde tyto záležitosti spravoval právě Putin. Povolali ho tedy do Moskvy, kde pracoval pro nejzkorumpovanější lidi a dostal se k moci. Lidé kritizující či zpochybňující fungování vlády byli opět označováni za nepřátele státu. Iniciativní dámou v tomto směru byla Galina Starovojtová, ta byla záhadně zavražděna – zjevná politická vražda. Odsouzen byl jen vrah, ale kdo vraždu objednal, se již neřešilo. Putin ve své pozici několikrát využil FSB, zanedlouho se dostal do pozice premiéra. Útoky čečenských rebelů se mu hodily na jeho politické cestě, byly tu i různé konspirační teorie. Několik měsíců po útocích předal Jelcin prezidentský úřad Putinovi. Byl to prosinec 1999. Putin zahájil ofenzivu v Čečensku, vyslal do něj vojáky na deset let. Měli tu potlačit terorismus. V říjnu 2002 přenesli teroristé boj do Moskvy, obsadili divadlo a zajali 850 rukojmích. Muži a ženy v sebevražedných vestách se dožadovali konce války v Čečensku. Když popravili dva rukojmí, Petrušin a jednotky FSB se vydali do akce. Do divadla vpustili anestetický plyn, poté vběhli do budovy a teroristy zlikvidovali. Bohužel plyn byl natolik silný, že i někteří z rukojmích zemřeli. Petrušin byl poslán na další akci do Čečny, kde bombardovali domy v Grozném. Zůstaly ale nezodpovězené otázky, například proč byli všichni teroristé zabiti, i ti neozbrojení, vzdávající se. Jakékoli pochybnosti a také další náznaky toho, že v Rusku vládne korupce, byly ale vždy tvrdě potlačeny, mnohdy i záhadnou smrtí novinářů. Šest novinářů z posledních nezávislých novin, nevlastněných státem, v krátké době zemřelo. Kdo za jejich smrtí stojí, nebylo objasněno. Z některých členů FSB se však stali zběhové a odmítli pokračovat v práci, která se kolem nich odehrávala. Jedním z nich byl Alexandr Litviněnko, který raději před soudem utekl do Británie. Měl totiž informaci, že cestou k soudu by ho zabili. Nakonec ho ale stejně po šesti měsících otrávili poloniem. Zřejmě to bylo především za to, že psal o Putinově soukromém životě. Vrazi byli usvědčeni, ale Rusko je nikdy nevydalo. Na podzim 2004 byl otráven i kandidát na ukrajinského prezidenta Juščenko. Přežil a líčí, co se tehdy odehrálo. Z večeře byl odvezen do nemocnice, když mu žena dala pusu, cítil pachuť kovu. Pomoc našel raději v zahraničí, v Rakousku. V jeho těle byl nalezen dioxin. Jeho politika zaměřená na Západ byla zmařena. Putin anektoval Krym a FSB potlačovalo odpor k okupaci... A co bude dál?

10 největších tajemství a záhad (13 dílů – od 19. 2. dva díly za sebou, opakování každé pondělí od 14.45)

V každém dílu se podíváme na deset nej podle jednotlivých témat. V první epizodě nás čeká výčet desítky nejpůsobivějších příběhů, kde vystupují lidé, jejichž identita není známa. Dále se můžete těšit např. na 10 nejzáhadnějších přírodních míst a úkazů, mezi které patří Uluru v srdci Austrálie; hora Kailas ve tvaru pyramidy u Tibetu; místo setkání s Bohem na Sinajském poloostrově; chrám v jeskyni v Kuala Lumpuru; skalní masiv Montserrat v Katalánsku; posvátné háje v Zagori na SZ Řecka; záhada tisíce kamenných menhirů blízko Carnacu; posvátná země Siuxů v Jižní Dakotě v USA; Buddhova stopa na 2243 m vysoké Adamově hoře na Srí Lance a země legend o králi Artušovi, tedy region Glastonbury ve staré Anglii.



Čeká nás 10 nejpůsobivějších uměleckých děl – obraz s nápisem Et in Arcadia ego malíře Guercina; labyrint na podlaze katedrály v Chartres; Dívka s perlovou náušnicí malíře Vermeera; Láska a zrada Wally Neuzil – dílo Egona Schieleho; Van Goghova Studie při svitu svíčky s nedokončenou třetinou; Da Vinciho Mona Lisa; socha Ježíše s opravdovými zuby – rentgen ukázal, že má v ústech skutečné zuby, komu tedy patří? Autor je neznámý a stáří sochy je cca 300 let; Giorgioneho Bouře – obraz, kde v krajinomalbě žena kojí dítě a sleduje ji u toho jakýsi kolemjdoucí či pastevec; opět Da Vinci – tentokrát jeho Poslední večeře. Konspirační teoretici se u tohoto obrazu předhánějí v tvrzeních, co chtěl Da Vinci divákovi ještě navíc sdělit. Poslední záhadou je krádež děl z muzea Isabelly Steward Gardner v Bostonu. V neděli 18. března 1990 se po půlnoci u muzea objevil vůz, a když se spustil alarm, objevili se dva policisté, kteří odvedli hlídače jakožto podezřelého. Poté lupiči přes 80 minut kradli věhlasná díla Moneta, Degase, Vermeera a Rembrandta v hodnotě přes půl miliardy dolarů. FBI údajně ví, kdo byli lupiči, jsou ale prý po smrti. Objevili i seznam děl a falešné uniformy, díla však nikoliv. A jaké budou další TOP 10?

12. 2. 23.30 Lidé bez identity

19. 2. 23.00 Kouzlo přírody

23.30 Tajemná umělecká díla

26. 2. 23.00 Taje a kouzla alternativní medicíny

23.30 Nevyřešené případy zmizení

5. 3. 23.00 Záhady druhé světové války

23.30 Záhady kultu mumifikace

12. 3. 23.00 Záhady velkoměst

23.30 Záhady lékařství

19. 3. 23.00 Přísně tajné vojenské operace

23.30 Utajené vynálezy

26. 3. 23.00 Lidské oběti

23.30 Zakázané vědomosti