Jiří Lábus čte povídky Jiřího Kyliána

Jiří Lábus čte povídky Jiřího Kyliána

Jiří Lábus čte povídky Jiřího Kyliána

Jiří Lábus čte povídky Jiřího Kyliána – Inscenace Jiří Kylián: Narozen v cizině exkluzivně ve Viole

Jiří Lábus a Jiří Kylián. Dvě výrazné osobnosti kulturního světa. Od 24. 10. 2016 je spojuje nejen letité přátelství, ale také pozoruhodný divadelní počin. Právě od tohoto data je součástí repertoáru Violy unikátní literárně-baletní kompozice Kylián: Narozen v cizině s podtitulem Povídky a filmové miniatury aneb Každý z nás je věčným emigrantem, představující proslulého tanečníka a choreografa Jiřího Kyliána coby autora povídkových textů. Kyliánova slova v osobité interpretaci Jiřího Lábuse doplňují filmové miniatury, které Jiří Kylián natočil výhradně pro tuto příležitost a ve kterých sám vystupuje. Nejbližší reprízy jsou na programu Divadla Viola 26. ledna a 4. února.

viola Kylián Narozen v cizině Jiří Lábus foto Viktor Kronbauer 

„K psaní povídek mě přiměly obavy, že pomalu, ale jistě ztrácím vládu nad svým mateřsko-otcovským jazykem. Vymyslel jsem si fiktivní postavu Cohena, který se částečně ztotožňuje se mnou, ale hlavně žije svým neomylně objevitelským životem věčného emigranta. On se totiž, stejně jako já, narodil v cizině! Je naším optimistickým a nebojácným souputníkem, jehož dobrodružný duch mi dodává odvahu jak při zvládání češtiny, tak i při usměrňování mých osobních a uměleckých nesrovnalostí,“ vysvětlil Jiří Kylián okolnosti vzniku textů.

S myšlenkou představit Kyliánovy povídky veřejnosti přišel herec Jiří Lábus: „Když jsem je poprvé četl, byl jsem okouzlen a napadlo mě, že bych je neměl číst jenom já a tvoji přátelé, ale že by si je měli přečíst anebo poslechnout lidé, kteří znají především tvé choreografické mistrovství, aby si udělali obraz o tvé všestrannosti,“ napsal ve svém dopise Kyliánovi i divákům v divadelním programu Jiří Lábus.

 

Jiří Lábus ke spolupráci přizval režiséra Tomáše Vondrovice, který nabídku režírovat povídky Jiřího Kyliána ve Viole s potěšením přijal. „Absurdní humor, lehce morgensternovská poetika, skrytá něha, nadhled, vzdělání, ba i závany nostalgie mezi odstavci toho zdánlivě lehounkého textu,“ charakterizoval Tomáš Vondrovic kouzlo Kyliánových povídek.

„Viola je magický prostor, to vím už dávno,“ dodal novopečený ředitel Divadla Viola Robert Tamchyna, „ale když jsem si představil, že by se právě ve Viole potkali Jiří Lábus a Jiří Kylián, okamžitě se mi před očima začal promítat krásný fantaskní film. A nakonec to tak i dopadlo. Jirka Lábus čte Kyliánovy povídky a k tomu filmové fantazie Jiřího Kyliána a jeho taneční umění dohromady vytvářejí neopakovatelný zážitek.“

Divadlo Viola

Viola se na divadelní mapě Prahy těší výlučnému postavení. Útulný prostor nevelkého sálu přímo v centru metropole, na Národní třídě, je už 53. sezonu dějištěm intimních setkávání diváků s uměním. Od roku 1963, kdy se v tehdejší Poetické vinárně Viola konalo první představení, repertoár staví na myšlenkové, autorské, inscenační kvalitě a na výtečných hudebních a hereckých výkonech, které jsou pro diváky zdrojem intenzivních zážitků. Dramaturgický záběr sahá od scénických čtení přes komorní dramata až po rozverné kabarety. Soboty patří rodinám s dětmi – především pohádkovým představením. V předsálí divadla návštěvníci najdou každý měsíc novou výstavu.

 

Jedinečná atmosféra do Violy přitahuje nejen diváky, ale také velké osobnosti uměleckého světa. K legendám, které se sem rády vracely, patřili Radovan Lukavský, Zdeněk Štěpánek, Eduard Kohout, Karel Högr, Rudolf Hrušínský, Dana Medřická, později Jan Kačer, Jana Hlaváčová, Hana Maciuchová, Boris Rösner či Eliška Balzerová. V současné době na jevišti Divadla Viola excelují Bára Hrzánová, Taťjana Medvecká, David Prachař, Luděk Munzar, Marek Eben, Tereza Kostková, Petr Kostka, Josef Somr, Tatiana Vilhelmová a další, včetně členů nejmladší herecké generace, jako jsou Berenika Kohoutová nebo Bára Poláková.

 

Ředitelem Violy je v současné době Robert Tamchyna. Post převzal v červnu 2016, jak sám říká, s úctou ke svým předchůdcům: Jiřímu Ostermannovi, Vladimíru Justlovi a Miluši Viklické.