Historické příběhy na Prima ZOOM

Historické příběhy na Prima ZOOM

Historické příběhy na Prima ZOOM

Historické příběhy

Seznámíme vás se třemi civilizacemi, které zásadně změnily svět. Vstupte do dobrodružství s Řeky, Římany a Vikingy. Poznejte také skutečné příběhy prvních anglických královen a jejich složitou cestu k moci. A proč se jim říkalo vlčice?

Nechte se vtáhnout do historie:

Od 24. 1. 20.00 – Vzestup civilizace
Od 24. 1. 21.10 – Vlčice: Příběhy královen

Vzestup civilizace (3 díly, úterý po 20.00, opakování pátek od 15.20)

 

Jací byli Vikingové ve skutečnosti? Čeho se podařilo Římanům dosáhnout? A je možné, že se úspěchy antického Řecka podepsaly i na dnešním člověku moderní doby? Mini série Vzestup civilizace zpochybňuje zavedené a všeobecně rozšířené mýty a vyvrací dávná klišé o starověkých společnostech. Zabývá se podivnými a někdy zábavnými výstřednostmi Vikingů, Římanů i Řeků, nabízí nový pohled na to, jací opravdu byli, a představuje jejich civilizace v neokoukaných souvislostech okořeněných překvapivými novými poznatky. Vzestup civilizace je nový pohled na starověké společnosti, který změní pohled na to, jak jsme na ně dosud nahlíželi.

24. 1. – Jak Řekové změnili svět
31. 1. – Jak Římané změnili svět
7. 2. – Jak Vikingové změnili svět

 

Vlčice: Příběhy královen (3 díly, úterý po 21.00, opakování pátek po 16.30)

24. 1. – Matylda a Eleonora

Ne vždy byly anglické královny přijímány s otevřenou náručí. V průběhu historie byly ženy, kterým byla udělena moc, přijímány jen velice obtížně. Navíc se jim hanlivě říkalo „vlčice“. První žena, která si dle nepopiratelného dědického práva nárokovala anglickou korunu, se jmenovala Matylda. Před 800 lety však byla vláda čistě mužskou záležitostí. V roce 1141 to vypadalo, že se Matylda, vnučka Viléma Dobyvatele, stane první ženou, která bude vládnout Anglii. Její pokus o převzetí anglického trůnu uvedl zemi do dvacetileté zničující občanské války. Matylda pak vešla do dějin jako panovačná a destruktivní žena, a to všechno jen proto, že se odvážila zpochybnit fakt, že pouze muž je hoden anglické koruny.

 

To Eleonora Akvitánská zůstala v mysli lidí spíš než jako vlčice královnou romantického světa rytířství a dvorské lásky. Počátek jejího života byl takový, jaký je pro aristokratickou dědičku zcela běžný. Jako předtím Matylda, i ona měla být výhodně provdána. Eleonoře však našli velice mocného manžela. Byl dědicem francouzského trůnu. A jelikož starý král jen několik dní po její svatbě zemřel, ve svých třinácti letech se stala francouzskou královnou a manželkou krále Ludvíka VII. Jejím hlavním posláním bylo dát Ludvíkovi dědice, ale po dlouhých osmi letech porodila dceru. V roce 1147 se s manželem vydala na křížovou výpravu. V roce 1150 porodila další dceru. Pak se setkala s mužem, který jí obrátil život naruby. Byl jím Matyldin syn Jindřich. V roce 1152 bylo její manželství s Ludvíkem zrušeno. Jen o osm týdnů a dva dny po rozvodu s Ludvíkem se vdala za Jindřicha. A tím kompletně změnila rovnováhu sil v Evropě a pomohla Jindřichovi vybudovat impérium, které se táhlo od Pyrenejí až ke skotským hranicím. Když roku 1167 zemřela její tchyně Matylda, mohla Eleonořina politická kariéra konečně začít.

31. 1. – Izabela a Markéta

V roce 1308 se dvanáctiletá Izabela Francouzská stala královnou Anglie, když se provdala za anglického krále. Jakožto dcera krále Francie vyrostla uprostřed sofistikovaného pařížského dvora a pozorovala matku, jak plní svou roli choti jednoho z nejmocnějších králů v Evropě. Měla jasnou představu o vlastním majestátu a přesně věděla, co na ni, jakožto na anglickou královnu, čeká. Realita však byla poněkud jiná. Bylo to znát již od jejího prvního veřejného vystoupení, během korunovace královského páru. Izabelino místo mělo být v centru dění, to však bylo již zabráno pohledným mladíkem jménem Piers Gaveston. Izabela nebyla jediná, kdo si všiml vztahu mezi ním a Eduardem.

Roku 1444 byli Angličané oslabeni a připraveni uzavřít mír. Všechny naděje na mír spočívaly na bedrech mladé Markéty, dcery vévody z Anjou. Měla si vzít anglického krále Jindřicha VI., a tím zpečetit smlouvu mezi znepřátelenými zeměmi. K její radosti se jí v roce 1453 narodilo první dítě, zdravý chlapec jménem Eduard. Jindřich nedbal toho, že se mu narodil syn, Markéta však měla důvod k radosti. S dědicem trůnu v náručí zjistila, stejně tak jako před ní Izabela, že má cennou zbraň, kterou může využít v mocenské hře. Otázkou bylo, jak ji bude umět použít.

7. 2. – Jana, Marie a Alžběta

Když král Eduard roku 1553 zemřel, nezbyl po něm nikdo, kdo by si mohl nárokovat titul „král Anglie“. Poprvé v historii Anglie byly nástupci na královský trůn pouze ženy. Kromě dvou nevlastních sester, Marie a Alžběty, měl Eduard ještě sedm sestřenic. Marie a Alžběta věděly, že v případě úmrtí Eduarda, v souladu s podmínkami otcovy vůle, měla koruna připadnout nejprve Marii a poté její mladší sestře Alžbětě. Ale byly si vědomy i možné komplikace, Eduardovy víry. Byl horlivým protestantem, zatímco Marie byla stejně horlivou katoličkou. Marie se obávala, že víra zastíní pokrevní příbuznost. V létě roku 1558 zachvátila Anglii epidemie chřipky a ulehla i Marie. 17. listopadu 1558 zemřela, ale stihla ještě stanovit Alžbětu svou dědičkou. 15. ledna 1559 byla Alžběta korunována. Když nastoupila Alžběta na trůn, pálily ji dvě stejné otázky, které dělaly starosti i Marii – náboženství a dědic. V roce 1559 zformulovala jakýsi anglický styl náboženské reformy. Královna vyřešila otázku anglického náboženství kompromisem, ale pro manželství žádná střední cesta neexistovala. A jak se týdny změnily v měsíce a měsíce v roky, nabídky přicházely a odcházely a královniny naděje na zrození potomka začaly slábnout. Roku 1558 bylo Alžbětino rozhodnutí, sama ochránit celé království, podrobeno nejtěžší zkoušce. Toho léta dorazilo k anglickým břehům obrovské španělské vojsko, poslané dávným nápadníkem Filipem Španělským, které se chystalo zaútočit. Filip se pokusil udržet v Anglii katolickou víru nejprve tím, že se chtěl oženit s Alžbětou, a poté, že podporoval kohokoli, kdo s její vládou nesouhlasil. Nyní se rozhodl udělat z Anglie jednou provždy katolickou zemi, tentokrát však jejím dobytím. Alžběta jej ale se svou armádou porazila. V únoru roku 1603, když bylo Alžbětě šedesát devět let, jí přestalo sloužit zdraví. Odmítala sepsat závěť a jmenovat dědice. 24. března roku 1603 Alžběta zemřela a spolu s ní zemřela i dynastie Tudorovců. Alžběta vládla Anglii 45 let a za tu dobu dokázala, že žena v roli panovníka může uspět, a dokonce může být skvělá. Nemohla však udělat to, co každý král považuje za své právo, a tím je předat korunu dědici své krve.

www.prima-zoom.cz – unikátní online magazín: základní info, program, aktuality, fotografie, zajímavé články a ještě něco navíc.