Bojovníci v nás: v YMCA startuje program věnovaný dětské agresi

Bojovníci v nás: v YMCA startuje program věnovaný dětské agresi

Bojovníci v nás: v YMCA startuje program věnovaný dětské agresi

Dětská agrese a její zvládnutí je tématem dvouměsíčního preventivního programu v YMCA. Pod názvem Bojovníci v nás startuje koncem února v nízkoprahovém klubu Dixie v pražských Holešovicích – jednom ze čtyř nízkoprahových zařízení pro děti a mládež, které v České republice provozuje YMCA, největší mládežnická organizace na světě. Program Bojovníci v nás tu bude probíhat až do konce dubna 2017.

„Agrese jako reakce na vnější svět je pro každého živého tvora přirozená. Ne každé dítě a ne každý mladý člověk se ji ve své rodině nebo ve škole naučí dobře zvládat. A z toho pak může plynout mnoho problému jak pro něj, tak i pro jeho okolí,“ říká Jiří Horák, koordinátor nízkoprahových zařízení YMCA Praha.  Pro děti jsou v rámci programu přichystány debaty, společné hry, přespání v klubu, víkendový pobyt i další aktivity – třeba možnost zaboxovat si pod dohledem profesionálního trenéra.


Nízkoprahové kluby YMCA nabízejí pomoc zejména sociálně či ekonomicky znevýhodněným dětem a mladým lidem od 6 do 21 let. Pomáhají jim hledat něco jiného - pro ně i pro společnost výrazně užitečnějšího a zábavnějšího -  než jen bloumání bez cíle po ulicích, v parcích nebo na opuštěných trafostanicích. Tam všude se totiž mladí „klienti“ těchto klubů obvykle scházejí. „Vstup do našich zařízení je otevřen všem, kteří potřebují poradit, a je samozřejmě zdarma. Kluby se zaměřují zejména na děti, kterým mohou pomoci najít pozitivní vzory a lépe trávit jejich volný čas,“ vysvětluje Jiří Horák. Nízkoprahové kluby YMCA působí v Česku už víc než 15 let a svým mladým návštěvníkům nabízejí alternativu k pasivnímu trávení volného času. Dětem a mládeži navíc poskytují poradenství a sociální servis. V současné době jsou celkem čtyři, z toho dvě působí v Praze – vedle holešovického Dixie je to ještě Ymkárium na Jižním městě. Další kluby pracují ve Voticích a Ústí nad Labem. Každým z nich projde ročně okolo dvou stovek dětí. Rozpočet jednoho takového zařízení představuje na rok zhruba milion korun. Finance shánějí provozovatelé pomocí grantů, dotací a příspěvků státní správy. „Všude tam, kde nízkoprahové kluby fungují, mají radnice zájem, aby se mládeži, která se dostává do obtížných situací, někdo odborně a systematicky věnoval,“ doplňuje Jiří Horák, který s kolegy organizuje pro děti také výlety, víkendové pobyty a další programy.

Mnohem lepší než jen toulání a nuda

Nízkoprahové kluby mívají otevřeno obvykle ve všední dny odpoledne, ale okna tu často svítí až do večera. A hlavně v chladných dnech, v zimě a počátkem jara, v nich bývá dost rušno. Děti si tu mohou zahrát s kamarády stolní fotbálek nebo šipky, najít tu pomoc s obtížným domácím úkolem, získat tip na brigádu nebo zájmový kroužek, probrat problémy se školou či rodiči, využít přístup k internetu anebo si s přítomným dospělým popovídat o tom, co je trápí, a při tom si v klidu vypít horký čaj. V klubech jsou k zapůjčení deskové hry i africké bubny, pro mladší děti nechybí možnost výtvarně se vyjádřit. „Za dětmi, které by mohly našich služeb využít, vyrážíme pravidelně přímo do terénu. Teď v zimě je potkáváme nejčastěji v obchodních centrech, kam přicházejí ze svých obvyklých míst. Oslovíme je, informujeme, co pro ně můžeme všechno udělat, a nezávazně je pozveme k nám. Ti, co přijdou, obvykle i zůstanou. A pak k nám často přivedou i své další kamarády,“ vypráví Jiří Horák. V Praze pokrývají terénní pracovníci YMCA tímto způsobem místa jako jsou Opatov, Háje, Roztyly, Chodov, Holešovice či Letná.

Pomoc, respekt, pochopení

„Osobně si na klubech YMCA cením otevřeného, přátelského a partnerského přístupu k dětem. Mnohé z nich to nemají v životě vůbec jednoduché a fakt, že s nimi někdo jedná s respektem, s pochopením a reaguje na jejich přání, potřeby nebo i obavy, pro ně často znamená velmi mnoho. Když pak po letech někteří z nich přijdou, aby nám řekly, jak žijí, že se jim daří a mají třeba už i sami vlastní rodinu, je to zase velká odměna a motivace pro nás,“ doplňuje Jiří Horák. Organizace YMCA v Česku nabízí kromě nízkoprahových klubů mladým lidem i další možnosti, jak mohou lépe trávit svůj volný čas - třeba Ten Sing, umělecké aktivity určené pro dospívající mládež. YMCA u nás také jako jedna z prvních zakládala mateřská a rodinná centra. YMCA je také průkopníkem mnoha sportovních aktivit a stála u zrodu a rozvoje mnoha nových sportů. Díky ní vznikl i dnes tolik populární basketbal, rozšířil se volejbal, softbal i lukostřelba. YMCA je i zakladatelem moderního táboření pro děti a mládež a každoročně pro ně pořádá letní tábory, z nichž nejstarší a nejznámější je Masarykův tábor v Soběšíně.

www.ymca.cz

www.palacymca.cz

Jiří Horák se narodil v roce 1984 v Praze. Členem YMCA je od svých 16ti let. Na filosofické fakultě UK vystudoval sociální pedagogiku a už ve diplomové práci se věnoval dětem a mladým lidem ohroženým sociálním či ekonomickým vyloučením – návštěvníkům nízkoprahových klubů. Stál také u rozvoje jednoho z prvních klubů v Praze na Jižním městě. Nejprve pracoval jako dobrovolník, později  se stal vedoucím klubu, a nakonec koordinátorem všech center provozovaných YMCA Praha. Má dvě děti a kromě rodiny patří mezi jeho záliby turistika a horolezectví.

Co je YMCA:

YMCA (YoungMen's Christian Association) je nejstarší a největší celosvětovou mládežnickou organizací na světě. Má 58 milionů členů ve 119 zemích světa. V roce 1844 ji s přáteli v Londýně založil mladý obchodní příručí George Williams, který tak chtěl pomoci mladým mužům odolávat odlidštěnému prostředí anglických velkoměst. Organizace stojí na křesťanských principech vzájemné pomoci, je ale otevřená pro všechny mladé lidí bez ohledu na národnost či vyznání: už za první republiky tak u nás na její populární letní tábory jezdily děti z katolických, protestantských, židovských, pravoslavných, mormonských či ateistických rodin. Na rozdíl od Sokola nebo Orla je YMCA organizací s působností po celém světě, což jejím členům dodnes přináší řadu zajímavých možností – vzdělávacích programů, mezinárodních táborů a výměnných pobytů, často spojených z možností dobrovolnické práce. O rozvoj YMCA v Československu se vedle T.G. Masaryka zasadil třeba i Václav Maria Havel, otec bývalého prezidenta Václava Havla. Po okupaci byla organizace zakázána a řada aktivních členů zaplatila za svou činnost životem. Po nadějné poválečné obnově následoval komunistický převrat a další rána: v 50. letech byla organizace rozpuštěna a její majetek, včetně velkoryse postaveného Paláce YMCA a mnoha sportovišť tehdy převzal Svaz československé tělesné výchovy. Znovuzaložení se u nás YMCA dočkala až v roce 1990, dnes má v Česku 25 poboček a něco okolo tří a půl tisíc členů.

YMCA v České republice je členem Evropské aliance YMCA, která sídlí rovněž v Paláci YMCA v Praze. Je i členem Světové aliance situované v Ženevě.